Strašlivá fotka pětiletého šokovaného a zakrváceného Omrana Daknéše sedícího v sanitce poté, co byl vytažen z trosek svého domu, naturalisticky zachytila hrozivou situaci, které čelí syrské děti, uvádí Gauri van Guliková, zástupce ředitele evropské sekce lidskoprávní organizace Amnesty International. V komentáři pro server CNN konstatuje, že snímek usnadňuje pochopit proč syrské rodiče berou své děti na zoufalou a náročnou cestu do Evropy.
Jizvy války
I za předpokladu, že děti jako Omran přežijí cestu k evropským břehům, jejich těžká zkouška není zdaleka u konce, poukazuje aktivistka. Ta nedávno navštívila řecký ostrov Lesbos, kde z první ruky viděla, co uprchlíky následně čeká.
V detenčním centru na Lesbu van Guliková poznala Ahmeda, jednoroční dítě, které je téměř po celý svůj krátký život poznamenané zraněním, přičemž jeho matka tvrdí, že jde o následek chemického útoku. "Řekla mi, že bomba zničila jejich dům krátce poté, co se Ahmed narodil a šrapnel se mu zasekl do krku," uvádí aktivistka. Dodává, že brzy se u dítěte rozvinulo těžké astma a další příznaky typické pro vdechnutí chloru.
Byť van Guliková chlapce poznala téměř rok po útoku, stále mohla vidět jeho jizvu a velké problémy, s nimiž jeho malé tělo dýchá.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Zástupkyně lidskoprávní organizace vysvětluje, že Ahmedova rodina jsou Palestinci ze Sýrie, kteří nejprve prchli před hrůzami obléhání a hladovění z tábora Jarmúk poblíž Damašku do města Idlib na severu země. I tam je však dostihla válka, pokračuje van Guliková. Doplňuje, že poté, co bomba zasáhla jejich domov, Ahmedova matka převedla své děti přes hranici do Turecka, kde zaplatila pašerákům, kteří rodinu převezli na přeplněné loďce přes nebezpečné vody na řecké ostrovy.
"Na břehu se Ahmedově rodině nedostalo vřelého přivítání," píše aktivistka. Poukazuje, že skupina dorazila až poté, co 20. března letošního roku vstoupila v platnost dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která v praxi změnila řecké ostrovy ve velká detenční zařízení.
Ahmedova rodina tak byla spolu s dalšími více než třemi tisíci lidmi zavřena v detenčním centru Moria, které od okolního světa oddělují ploty a ostnaté dráty, popisuje představitelka Amnesty International. Když na rodinu narazila, neměla žádné soukromí ani ponětí, co s nimi bude dále. "Místo toho, aby Ahmedovi poskytl neprodlenou lékařskou péči, kterou potřeboval, lékař nejprve dal jeho rodině jen krabičku paralenu," kritizuje van Guliková.
Cesta není u konce
Rodina byla nakonec z detenčního centra propuštěna, ale zůstává uvězněna v Řecku, stejně jako dalších téměř 60 tisíc uprchlíků a migrantů, uvádí aktivistka. Připomíná, že přístupové cesty do Evropy jsou téměř zavřené a pokud by bylo na evropských politicích, většina běženců by jednoduše putovala v rámci deportací zpět do Turecka.
"Tato zoufalá situace se odehrává napříč Evropou - v Maďarsku, Srbsku, Řecku, Calais i jinde," nelíbí se van Gulikové. Konstatuje, že Ahmed jí připomíná, kolik podobných dětí lze nalézt na kontinentu a jakým problémům čelí. Téměř třetina uprchlíků a migrantů, kteří se přes Středomoří dostanou do Evropy jsou děti, deklaruje aktivistka. Dodává, že mnoho z nich cestuje samo, a jsou tak náchylné ke zneužití, případně je na cestě od rodičů oddělí evropské úřady.
Některé děti, které pracovníci Amnesty International potkávají, tak strávily mimo školu tolik času, že zapomněly číst a psát, uvádí van Guliková. Cituje slova jistého šestnáctiletého Syřana, který se nachází v táboře na řecké pevnině: "Jsme zde již 423 dní bez jakékoliv naděje, vzdělání či školy. Potřebuju šanci dokončit si studium."
Tyto děti potřebují bezpečí, zvláštní péči, vzdělání a střechu nad hlavou, zdůrazňuje aktivistka, podle které je třeba, aby evropské vlády umožnily a usnadnily spojování rodin. Země EU by tak měly dostát svým slibům a přemístit a přesídlit rodiny, jako je ta Ahmedova, apeluje van Guliková. Konstatuje, že evropské státy ostudně zaostávají na obou frontách, přičemž lídři EU se uvolili k přesídlení pouhého zlomku uprchlíků, které slíbili přesídlit loni v září.
"Zatímco Omran, stejně jako Aylan Kurdi před ním, si získal pozornost světa, bolest v srdci a pobouření nejsou dostatečné," burcuje aktivistka. Podobné snímky podle jejího názoru sice pohnuly světovou veřejností, ale nikoliv politiky. A dokud oni nezačnou jednat, tisíce dětí potká podobný osud jako Omrana, Aylana a Ahmeda, uzavírá van Guliková.
Související
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
před 2 hodinami
Ruská armáda přichází na Ukrajině každý měsíc o 6 000 vojáků více, než kolik dokáže rekrutovat
před 3 hodinami
Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují
před 5 hodinami
Víkendové počasí. Největší teplo si užije jižní Morava
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Zdroj: Jan Hrabě