Hofer prezidentem? Pro Rakousko by to bylo zlé, "auxit" je šílenství, kritizuje Schwarzenberg

Druhé kolo voleb bude v říjnu. Výsledky toho původního, které se uskutečnilo v květnu, zrušil ústavní soud kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů korespondenčního hlasování. Původně ve volbách zvítězil Van der Bellen s náskokem jen 30.863 hlasů, o jeho vítězství rozhodly až korespondenční hlasy.

Na konci července průzkumy ukazovaly, že i opakovaný souboj obou kandidátů bude velmi těsný. Hofera v průzkumech podporovalo 52 procent Rakušanů, Van der Bellena 48 procent.

Hoferovo vítězství by mohlo podle čestného předsedy TOP 09 zhoršit postavení země. „Neznám pana Hofera osobně, ale pokud se podívám na jeho politická stanoviska, vidím, že by pro Rakousko nebylo dobré, aby se stal prezidentem," řekl Schwarzenberg.

Kandidát svobodných prý nezastává žádné pevné názory ve vztahu k EU, takže by v Bruselu nebyl vnímán jako spolehlivý partner. „Hofer jako prezident by takovými svými hrami podkopal rakouskou pozici v EU, ale i ve světě," řekl český politik.

Někdejší šéf české diplomacie také kritizoval to, že mnoho rakouských politiků vystupuje nyní k EU kriticky a že zaznívají i hlasy, aby Vídeň následovala britského příkladu a unii opustila. „Odchod Rakouska z EU by samozřejmě byl šílenství. Musíme se podívat na rakouskou polohu - kromě Švýcarska a Lichtenštejnska je obklopeno jen státy EU. Většina vývozů míří do EU. Takže můžu s jedním anglickým příslovím říct: Takové referendum potřebujeme asi jako díru do hlavy," uvedl Schwarzenberg.

Přímo také podpořil Hoferova protikandidáta Van der Bellena. „Van der Bellen s posledních 20 letech nepřišel s žádným vyjádřením, které by mě rozčílilo. O Hoferovi to bohužel neplatí," řekl.

Van der Bellen přitom v minulosti často kritizoval Česko kvůli jaderným elektrárnám v Temelíně i v Dukovanech a Slovensko kvůli elektrárně Mochovce. V roce 2001 se ale vyslovil proti snaze politiků FPÖ podmínit vstup ČR do Evropské unie neuvedením Temelína do komerčního provozu.