EU a USA rozšířily sankce proti Rusku, Moskva hrozí odvetou

Rozhodnutí prodloužit embargo o půl roku zasáhne 146 osob a 37 právnických subjektů. Seznam tak od svého posledního prodloužení letos v březnu nedoznal změn.

Sankce, spočívající ve zmrazení majetku a zákazu cestování, jsou součástí kroků, jimiž unie v roce 2014 reagovala na ruskou anexi Krymu a na dění v Donbasu.

Na černé listině je například ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin či lidé blízcí Kremlu jako Sergej Gljazev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Nechybějí jména náměstků ruského ministra obrany či vojáků, kteří veleli ruskému vstupu ukrajinský poloostrov. Embargo se vztahuje také na velitele separatistických jednotek na Donbasu a lídry tamních samozvaných republik.

Evropská unie na Rusko ale uvalila především hospodářské sankce. Ty už byly prodlouženy do konce ledna 2017, v EU se na podzim čeká ostrá debata o budoucnosti vztahů s Ruskem.

Také Spojené státy dnes rozšířily sankce proti Rusku. Na seznam bylo nově zařazeno 11 ruských firem napojených na ruský zbrojní program.  Podle sdělení amerického ministerstva obchodu, které sankce obvykle vyhlašuje, nesmějí postižené ruské firmy vyvážet svou produkci na amerických trh.

Kreml dnes na krok Washingtonu reagoval podrážděně a pohrozil odvetou. Opatření americké vlády podle mluvčího Dmitrije Peskova směřuje přímo proti perspektivě dialogu o "citlivých otázkách", o němž jednali minulý týden v Číně nejvyšší představitelé obou zemí Vladimir Putin a Barack Obama.