Londýn - Před 100 lety, 15. září, se na bitevním poli vůbec poprvé v historii objevily tanky. Novinka sice definitivní porážku německého nepřítele během bitvy na řece Sommě nepřinesla, šlo ale o zlom v dějinách vojenství.
Pro Němce byla britská ocelová monstra překvapením, většina z pěti desítek strojů ale toho dne zklamala.
Plán pro nasazení nové zbraně, vyvíjené v přísném utajení, byl zdánlivě jednoduchý - tanky měly dosáhnout nepřátelských linií zhruba pět minut před pěchotou, které by otevřely cestu přes ostnaté dráty překážky a zákopy. Skutečný obrázek bojiště mezi obcemi Flers a Courcelette byl ale jiný. Do boje se dostalo pouze 32 (podle některých zdrojů 36) tanků a jen polovina z nich byla schopná držet krok s pěchotou a zapojit se do boje alespoň současně s muži, kterým měly otevřít cestu.
Některé z posádek hlučných ocelových oblud, v jejichž útrobách se mísily výpary benzínového motoru s pachem střelného prachu z děl a kulometů, dokonce ztratily orientaci a zaútočily na vlastní jednotky.
Útok z 15. září 1916 sice dokázal proniknout zhruba dva kilometry do hloubi německého území, to ale bylo vše. Brzy se objevili kritici unáhleného nasazení nové zbraně (patřil mezi ně i Winston Churchill, jinak velký zastánce tanků). Poukazovali například na to, že byl promrhán moment překvapení, který mohl sehrát úlohu při rozsáhlejším tankovém útoku.
"Bylo to velmi užitečná zkouška," tvrdil ale jeden z velících důstojníků, kteří zastávali opačný názor. Britové se totiž z neúspěchu na Sommě (i dalšího fiaska v létě 1917 u Ypres) poučili a usilovně pracovali na vylepšení taktiky, zatímco Němci novou zbraň podceňovali.
Když se ale nově vypracovaná a hlavně pečlivě dodržená taktika spojila s modernějšími tanky, kterých navíc nebylo jen pár desítek, ale několik stovek, přinesla útočníkovi výraznou převahu, byť jen dočasnou. Němci se o tom mohli přesvědčit v listopadu 1917 během bitvy u Cambrai, kdy po dělostřelecké přípravě vyrazilo vpřed na 380 tanků, podporovaných pěchotou. Obrněnci, postupující ve trojicích, se vzájemně kryli a brzy překonali německou obranu.
Prvotní úspěch tanků v Cambrai sice využila propaganda a po celé Británii se rozezněly zvony na znamení vítězství, na dalším průběhu války ale ani tentokrát nic nezměnil. Bitva nicméně ukázala potenciál nové zbraně, který o dvě dekády později naplno využila německá armáda v Polsku či Francii, a to trochu paradoxně.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
I. světová válka , Tanky , historie
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku
před 59 minutami
České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení
před 1 hodinou
Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla
před 2 hodinami
Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři
Aktualizováno před 3 hodinami
Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku
před 3 hodinami
Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou
před 4 hodinami
EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři
před 4 hodinami
Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy
před 5 hodinami
Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu
před 8 hodinami
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 9 hodinami
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 10 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.
Zdroj: David Holub