Berlín - O čtvrté kandidatuře Angela Merkelová na post německé kandidatuře se dlouho nepochybovalo, uprchlická krize a s ní spojené problémy to však začínají měnit. Odpor k policie CDU roste, jak například dokládají výsledky zemských voleb v Meklenbursku a Berlíně.
Série tvrdých volebních porážek a výrazný pokles preferencí přivedly Křesťanskodemokratickou unii (CDU) do krize. V pěti zemských volbách dlouhodobě nejsilnější německá strana ztratila dohromady téměř 28 procent hlasů. Tím ale výčet neúspěchů rozhodně není uzavřen.
Ve čtyřech letošních hlasováních dosáhli křesťanští demokraté svého dosud nejhoršího výsledku v dané zemi. V případě Bádenska-Württemberska, Berlína a Porýní-Falce to znamená nejmenší voličskou přízeň od vzniku spolkové republiky v roce 1949, v případě Meklenburska-Předního Pomořanska nejslabší výsledek od znovusjednocení Německa v roce 1990. Právě v Meklenbursku-Předním Pomořansku navíc před CDU poprvé v zemských volbách skončila v podobě Alternativy pro Německo (AfD) jiná pravicová strana.
Ve všech pěti případech má volební propad křesťanských demokratů podle průzkumů společného jmenovatele, kterým je nespokojenost mnoha voličů s uprchlickou politikou vlády. Na slova typu "zvládneme to", která Merkelová opakovaně pronesla v souvislosti s migrací, reaguje už značná část Němců zejména na východě země alergicky.
Nejvíce voličů protestní strana AfD odčerpala podle průzkumů právě CDU kancléřky Merkelové, s níž si uprchlickou politiku lidé neodbytně spojují.
Merkelová (62), jejíž osobní preference jsou nejnižší za poslední roky, si to dobře uvědomuje a jako politická pragmatička začala v posledních týdnech měnit rétoriku. Větu "zvládneme to" postupně vyřadila ze svého slovníku a dokonce ji označila za vyprázdněnou.
Nikdy to nebylo výraznější než v pondělí, kdy předstoupila před novináře po volebním neúspěchu své strany v Berlíně. Připustila, že Německo nebylo loni dostatečně připravené na příchod 1,1 milionu uprchlíků a prohlásila, že kdyby to šlo, vrátila by čas, aby se ona i země lépe připravily.
Psali jsme: Merkelová příznává: Německo nebylo na masu uprchlíků připravené, vrátila bych čas zpětJejí vystoupení mělo podle německých komentátorů dva cíle. Jednak ubezpečit voliče o tom, že vnímá jejich pochyby a obavy a je připravená na ně reagovat, jednak vyslat vstřícný signál sesterské Křesťanskosociální unii (CSU), z níž se na kancléřku již měsíce snáší tvrdá kritika. Bez jasné podpory bavorské strany by přitom byla cesta Merkelové za dalším funkčním obdobím na čele vlády výrazně těžší, ne-li nemožná.
Merkelové nyní přichází vhod, že se další zemské volby uskuteční až na jaře příštího roku. Má tak půl roku na to, aby sjednotila dvojici konzervativních stran a hlavně, aby ukázala voličům, že uprchlická a integrační politika vlády fungují a neohrožují přitom bezpečnost nebo blahobyt německých občanů. Pomohlo by jí také, kdyby se v mezidobí stočila pozornost i na jiné oblasti politického života, mimo jiné na ekonomiku nebo veřejné rozpočty, které jsou ve velmi dobré kondici.
Do karet Merkelové hraje vedle času ještě jedna věc - nedostatek alternativ. Konzervativní unie by za ní jen těžko hledala náhradu. Šéf CSU Horst Seehofer by jako kandidát na kancléře u CDU neprošel, ministryně obrany Ursula von der Leyenová zastávala identickou uprchlickou politiku jako Merkelová a proti ministru financí Wolfgangu Schäublem, kterému letos bylo 74 let, zase mluví jeho věk.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Aktuálně se děje
před 57 minutami
V Brně se dohodla široká koalice, v opozici bude jen ANO. Primátorem se stane Hruška
před 2 hodinami
Google postihl rozsáhlý výpadek. Nefunguje Revolut a další služby
před 2 hodinami
Trump: Francie byla velkolepý národ, který je ničen migranty. USA shoří podobně, pokud vyhrají Demokraté
Aktualizováno před 2 hodinami
Česko se rozloučilo s hercem Jiřím Štěpničkou. Obřad uzavřela hymna
před 3 hodinami
NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského
před 4 hodinami
Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump
před 5 hodinami
Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice
před 6 hodinami
Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží
před 7 hodinami
Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady
před 7 hodinami
Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku
před 9 hodinami
Počasí: Teploty mohou v týdnu během noci místy klesat pod nulu
včera
Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život
včera
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
včera
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
včera
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
včera
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
včera
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
včera
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
včera
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
včera
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.
Zdroj: Libor Novák