Stockholm - Jak se zhoršuje bezpečnostní situace v Evropě, řada zemí mluví o obnovení branné povinnosti. Ve Švédsku budou patrně muset do armády muži i ženy od roku 2018.
O návrhu ministra obrany Petera Hultqvista bude hlasovat parlament, podle serveru Spiegel Online má ale mezi poslanci dostatečnou podporu.
Všeobecnou brannou povinnost Švédsko zrušilo v roce 2010 po téměř 200 letech. Základní vojenskou službu poté absolvovali pouze dobrovolníci. Obnovená branná povinnost by se měla dotknout všech Švédů - mužů i žen - narozených po roce 1999.
Podle švédských médií je hlavním důvodem snahy o znovuzavedení všeobecné branné povinnosti nedostatek dobrovolníků, kteří by chtěli vstoupit do armády. Švédsko potřebuje k zajištění své bezpečnosti podle ministerstva ročně asi 4000 branců. V uplynulých letech se ale v průměru hlásilo do služby u armády ročně asi 2500 dobrovolníků. Od roku 2022 by základní vojenskou službu mělo podle představ rezortu absolvovat až 8000 osob ročně, jež by si vojsko vybralo mezi mladými lidmi, kteří by byli povinni vyplnit příslušný dotazník.
Podle bezpečnostního experta Johana Österberga jde o rozumný návrh, neboť základní vojenská služba založená na principu dobrovolnosti nedokáže zajistit dostatečný počet kvalitních branců. Švédsko není členem NATO, se Severoatlantickou aliancí ale spolupracuje v takzvaném Partnerství pro mír.
Související
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 1 hodinou
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 1 hodinou
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 3 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák