NATO má velký problém. Putin otevřel další frontu, varuje vlivný poradce

Ohrožení pro všechny

Nejde o to, že by brexit nějak oslaboval oddanost britských politiků vůči alianci, konstatuje poradce s tím, že taková představa je vzdálená realitě. "Vehementně a upřímně se zavazují pokračovat v obranné spolupráci," připomíná McTernan. Vysvětluje, že problém představuje zpráva, kterou brexit vyslal zbytku světa: dlouhodobé mezinárodní organizace, které si neobnovují svůj veřejný mandát, jsou zranitelné.     

Mezi Evropskou unií a NATO podle komentáře existuje jeden velký rozdíl. "Zatímco brexit je ve skutečnosti sotva víc než vlastní vinou způsobené zranění, které jen učiní Británii chudší, oslabení NATO ohrožuje všechny," varuje McTernan.   

To chápe i ruský prezident Vladimir Putin, soudí speechwriter. Poukazuje, že v poslední době  Moskva často zmiňuje možnost rozmístění svých raket v Kaliningradu, přičemž takový krok by ze strany Putina znamenal dvě věci.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Na jednu stranu testuje obranu, jako když ruské ponorky vplouvají do švédských vod či ruská letadla vstupují do britského vzdušného prostoru," vysvětluje McTernan. Dodává, že důležitější je však druhý aspekt, tedy Putinovo otevření další fronty informační války.

Rakety mají být podle Putina instalovány v odpovědi na údajnou expanzi NATO, poukazuje poradce. Deklaruje, že to je fiktivní výhrada, jelikož nic jako expanze NATO neexistuje a suverénní státy pouze činí svobodné rozhodnutí vstoupit do aliance. Putin to dle McTernana ví a jeho tvrzení cílí přímo na evropské občany, přičemž jejich účelem je zasívat pochyby a neshody podkopávající společné vnímání úkolu, který NATO má.

Nebezpečí ruské rétoriky

Nebezpečí nespočívá v tom, že by občané evropských zemí žádali od svých vlád opuštění NATO, konstatuje McTernan. Obává se, že přijetí neustálého ruského delegitimování aliance může vzbudit mezi Evropany dojem, že Rusko je obětí.

"Už se to stalo," varuje speeechwriter. Odkazuje na studenou válku, kdy SSSR využíval mírové hnutí k pokusům podkopávat západní odhodlání a byla potřeba kuráž britské premiérky Thatcherové a západoněmeckých kancléřů Schmidta a Kohla, aby jejich kabinety ignorovaly veřejné demonstrace proti rozmístění raket Pershing-II a střel s plochou dráhou letu na amerických základnách ve Spojeném království a SRN.  

NATO a představitelé jeho členských zemí nyní musí prokázat podobné odhodlání, apeluje McTernan. Deklaruje, že musí začít plným pochopením toho, jak křehká je veřejná podpora aliance.

"Jen si představte, že se ruská menšina v pobaltské zemi zaktivizuje a bude tvrdit, že je utlačovaná, podobně jako v minulosti činily ruské menšiny v jiných zemích dříve ovládaných Sovětským svazem," nastiňuje poradce. Zmiňuje možný scénář, kdy ruská vojska budou nasazena v akci s na "ochranu utlačovaných ruských menšin".     

Otázka dle McTernana zní, v jaké členské zemi NATO by většina veřejnosti podpořila vyslání vojsk na podporu napadené země. V případě Británie a Německa to je nepravděpodobné a Putin na základě tohoto předpokladu vsází na to, že článek V washingtonské smlouvy nemá oporu, tvrdí speechwriter. "Mýlí se?" doplňuje řečnickou otázkou.  

Dobrou zprávou podle poradce zůstává, že myšlenka NATO zatím není zatracena, pouze nebyla vybudována. "Na jednu stranu to je pochopitelné - studená válka se až nyní učí ve středoškolském dějepisu," vysvětluje McTernan. Dodává, že na druhou stranu je to neodpustitelné, jelikož zajištění bezpečnosti je primární povinností vlád.  

Kde je nutná spolupráce, vlády ji musí realizovat; kde je nutný souhlas, musí se budovat, nabádá poradce. Deklaruje, že vítězství v informační válce s Ruskem začíná na domácí frontě a představitelé evropských zemí NATO musí začít jednat.