V Evropě řádí ptačí chřipka, v Dolním Sasku utratili 110.000 kusů drůbeže

DPA rovněž uvedla, že úmrtí divokého ptactva na ptačí chřipku hlásí již 12 spolkových zemí, ve čtyřech z nich se virus vyskytl v chovech drůbeže. Ptačí chřipka se v posledních týdnech objevila i v dalších zemích Evropy.

V Německu je nejhorší situace na severu v Dolním Sasku, kde se naposledy ve středu potvrdil virus na farmě v městečku Barssel v okrese Cloppenburg. Výskyt nemoci v chovu drůbeže potvrdilo dnes ministerstvo životního prostředí i v Sasku-Anhaltsku v okresech Jerichower Land a Harz.

U divokého ptactva i v chovech drůbeže potvrdil ptačí chřipku i rakouský institut veterinárního lékařství, který tento měsíc zkoumal přes 600 vzorků uhynulých ptáků. Typ ptačí chřipky označený H5N8 byl potvrzen u dvaceti divokých ptáků z oblasti Bodamského jezera v západorakouské spolkové zemi Vorarlbersko, kde se objevil i na drůbeží farmě. V Salcbursku byl její výskyt prokázán u divokých kachen.

Ptačí chřipka se v posledních týdnech objevila mimo jiné i na farmách v Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.

Takzvanou ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Na člověka se její virus přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovinu nakažených. Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před 20 lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa. Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují.