Paříž - Francouzský prezident François Hollande už nebude kandidovat v prezidentských volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. Hollande, jenž v průzkumech dlouhodobě čelí rekordně nízké podpoře potenciálních voličů, to dnes oznámil v přímém televizním přenosu z Elysejského paláce. Stal se tak první hlavou francouzského státu za 5. republiky, která se vzdala pokusu o získání druhého mandátu. Očekává se, že jeho místo v boji o prezidentské křeslo zaujme premiér Manuel Valls, který kvůli tomu podle médií nejspíš brzy podá demisi z čela vlády.
Socialistický prezident při bilancování své vlády prohlásil, že hospodářské výsledky země se postupně zlepšují, ale pomaleji než slíbil. Míra nezaměstnanosti ve Francii se od počátku letošního roku snižuje, ale stále ještě je příliš vysoká, připustil.
Své rozhodnutí Hollande zdůvodnil také snahou zabránit rozpadu demokratické levice, tedy především Socialistické strany, která má v současnosti se svými spojenci většinu v parlamentu. Řekl také, že ví, že by sám patrně neshromáždil dostatek podpory pro svou další kandidaturu.
"Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil," prohlásil Hollande, jenž zároveň zkritizoval prezidentské favority za pravici. Za tu tradiční bude kandidovat expremiér François Fillon a za nacionalisty šéfka Národní fronty Marine Le Penová.
Zatímco plány, které má Fillon, mohou podle Hollandea ohrozit současný francouzský sociální model, tak krajní pravice snahou o "opuštění Evropy a světa" chce dovést Francii k úpadku.
Fillon v první reakci uvedl, že Hollande střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který hodlá na prezidenta kandidovat samostatně, prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.
Francouzští socialisté zahájili dnes příjem přihlášek pro souboj tradiční demokratické levice o prezidentskou kandidaturu v rámci takzvaných primárek levice. Podle deníku Le Monde se již přihlásilo sedm politiků, z toho čtyři ze Socialistické strany. Jako první tak učinil představitel levicového křídla socialistů a bývalý Hollandeův ministr hospodářství Arnaud Montebourg, o kterém se již dříve spekulovalo jako o hlavním Hollandeově soupeři.
Nyní se jako o pravděpodobném nejvážnějším účastníkovi primárek hovoří o premiérovi Vallsovi, který podle stanice France24 a dalších médií oznámí své zapojení do primárek nejspíš v sobotu. Očekává se, že jeho kandidaturu veřejně podpoří Hollande, s nímž podle médií Valls připravoval i text dnešního prezidentova projevu. Komentáře také věří, že Valls bude v důsledku své kampaně nucen rychle opustit čelo vlády. Novým premiérem se podle komentářů nejspíš stane ministr vnitra Bernard Cazeneuve.
Výsledky vlády Hollandea a Vallse jeví navzdory prezidentově sebekritice známky zlepšení. Ministerstvo práce před týdnem informovalo, že počet nezaměstnaných v zemi se v říjnu snížil na nejnižší úroveň za dva roky. Sstatistický úřad před třemi týdny uvedl, že ve třetím čtvrtletí vzniklo ve Francii více než 50.000 pracovních míst, což bylo nejrychlejší tempo jejich tvorby od začátku světové finanční krize v roce 2007.
Přesto se šance na postup do druhého kola prezidentských voleb Hollandeovi žádné nedávaly. V preferencích spadl pod deset procent. Hollande, který dnes řekl, že lituje jen iniciativy odebrání občanství pachatelům teroristických útoků, což mu ústavní soud zamítl, čelil velkému odporu společnosti i části spolustraníků také v dalších krocích.
Související
Kdo stane v čele francouzské vlády? Spekuluje se i o bývalém prezidentovi
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák