Hollande oznámil, že už nebude kandidovat na prezidenta

Paříž - Francouzský prezident François Hollande už nebude kandidovat v prezidentských volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. Hollande, jenž v průzkumech dlouhodobě čelí rekordně nízké podpoře potenciálních voličů, to dnes oznámil v přímém televizním přenosu z Elysejského paláce. Stal se tak první hlavou francouzského státu za 5. republiky, která se vzdala pokusu o získání druhého mandátu. Očekává se, že jeho místo v boji o prezidentské křeslo zaujme premiér Manuel Valls, který kvůli tomu podle médií nejspíš brzy podá demisi z čela vlády.

Socialistický prezident při bilancování své vlády prohlásil, že hospodářské výsledky země se postupně zlepšují, ale pomaleji než slíbil. Míra nezaměstnanosti ve Francii se od počátku letošního roku snižuje, ale stále ještě je příliš vysoká, připustil.

Své rozhodnutí Hollande zdůvodnil také snahou zabránit rozpadu demokratické levice, tedy především Socialistické strany, která má v současnosti se svými spojenci většinu v parlamentu. Řekl také, že ví, že by sám patrně neshromáždil dostatek podpory pro svou další kandidaturu.

"Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil," prohlásil Hollande, jenž zároveň zkritizoval prezidentské favority za pravici. Za tu tradiční bude kandidovat expremiér François Fillon a za nacionalisty šéfka Národní fronty Marine Le Penová.

Zatímco plány, které má Fillon, mohou podle Hollandea ohrozit současný francouzský sociální model, tak krajní pravice snahou o "opuštění Evropy a světa" chce dovést Francii k úpadku.

Fillon v první reakci uvedl, že Hollande střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který hodlá na prezidenta kandidovat samostatně, prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.

Francouzští socialisté zahájili dnes příjem přihlášek pro souboj tradiční demokratické levice o prezidentskou kandidaturu v rámci takzvaných primárek levice. Podle deníku Le Monde se již přihlásilo sedm politiků, z toho čtyři ze Socialistické strany. Jako první tak učinil představitel levicového křídla socialistů a bývalý Hollandeův ministr hospodářství Arnaud Montebourg, o kterém se již dříve spekulovalo jako o hlavním Hollandeově soupeři.

Nyní se jako o pravděpodobném nejvážnějším účastníkovi primárek hovoří o premiérovi Vallsovi, který podle stanice France24 a dalších médií oznámí své zapojení do primárek nejspíš v sobotu. Očekává se, že jeho kandidaturu veřejně podpoří Hollande, s nímž podle médií Valls připravoval i text dnešního prezidentova projevu. Komentáře také věří, že Valls bude v důsledku své kampaně nucen rychle opustit čelo vlády. Novým premiérem se podle komentářů nejspíš stane ministr vnitra Bernard Cazeneuve.

Výsledky vlády Hollandea a Vallse jeví navzdory prezidentově sebekritice známky zlepšení. Ministerstvo práce před týdnem informovalo, že počet nezaměstnaných v zemi se v říjnu snížil na nejnižší úroveň za dva roky. Sstatistický úřad před třemi týdny uvedl, že ve třetím čtvrtletí vzniklo ve Francii více než 50.000 pracovních míst, což bylo nejrychlejší tempo jejich tvorby od začátku světové finanční krize v roce 2007.

Přesto se šance na postup do druhého kola prezidentských voleb Hollandeovi žádné nedávaly. V preferencích spadl pod deset procent. Hollande, který dnes řekl, že lituje jen iniciativy odebrání občanství pachatelům teroristických útoků, což mu ústavní soud zamítl, čelil velkému odporu společnosti i části spolustraníků také v dalších krocích.

Související

Více souvisejících

François Hollande Francie

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 51 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy