Paříž - Francouzský prezident François Hollande už nebude kandidovat v prezidentských volbách, které se uskuteční na jaře příštího roku. Hollande, jenž v průzkumech dlouhodobě čelí rekordně nízké podpoře potenciálních voličů, to dnes oznámil v přímém televizním přenosu z Elysejského paláce. Stal se tak první hlavou francouzského státu za 5. republiky, která se vzdala pokusu o získání druhého mandátu. Očekává se, že jeho místo v boji o prezidentské křeslo zaujme premiér Manuel Valls, který kvůli tomu podle médií nejspíš brzy podá demisi z čela vlády.
Socialistický prezident při bilancování své vlády prohlásil, že hospodářské výsledky země se postupně zlepšují, ale pomaleji než slíbil. Míra nezaměstnanosti ve Francii se od počátku letošního roku snižuje, ale stále ještě je příliš vysoká, připustil.
Své rozhodnutí Hollande zdůvodnil také snahou zabránit rozpadu demokratické levice, tedy především Socialistické strany, která má v současnosti se svými spojenci většinu v parlamentu. Řekl také, že ví, že by sám patrně neshromáždil dostatek podpory pro svou další kandidaturu.
"Vede mě jen nejlepší zájem země, které jsem více než čtyři a půl roku čestně sloužil," prohlásil Hollande, jenž zároveň zkritizoval prezidentské favority za pravici. Za tu tradiční bude kandidovat expremiér François Fillon a za nacionalisty šéfka Národní fronty Marine Le Penová.
Zatímco plány, které má Fillon, mohou podle Hollandea ohrozit současný francouzský sociální model, tak krajní pravice snahou o "opuštění Evropy a světa" chce dovést Francii k úpadku.
Fillon v první reakci uvedl, že Hollande střízlivě přiznal neúspěch své vlády, který mu znemožňuje pokračovat dál. Šéf radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který hodlá na prezidenta kandidovat samostatně, prohlásil, že Hollande přiznal svou totální porážku, a zopakoval svoje obvinění, že současný prezident se zcela odklonil od svého levicového programu.
Francouzští socialisté zahájili dnes příjem přihlášek pro souboj tradiční demokratické levice o prezidentskou kandidaturu v rámci takzvaných primárek levice. Podle deníku Le Monde se již přihlásilo sedm politiků, z toho čtyři ze Socialistické strany. Jako první tak učinil představitel levicového křídla socialistů a bývalý Hollandeův ministr hospodářství Arnaud Montebourg, o kterém se již dříve spekulovalo jako o hlavním Hollandeově soupeři.
Nyní se jako o pravděpodobném nejvážnějším účastníkovi primárek hovoří o premiérovi Vallsovi, který podle stanice France24 a dalších médií oznámí své zapojení do primárek nejspíš v sobotu. Očekává se, že jeho kandidaturu veřejně podpoří Hollande, s nímž podle médií Valls připravoval i text dnešního prezidentova projevu. Komentáře také věří, že Valls bude v důsledku své kampaně nucen rychle opustit čelo vlády. Novým premiérem se podle komentářů nejspíš stane ministr vnitra Bernard Cazeneuve.
Výsledky vlády Hollandea a Vallse jeví navzdory prezidentově sebekritice známky zlepšení. Ministerstvo práce před týdnem informovalo, že počet nezaměstnaných v zemi se v říjnu snížil na nejnižší úroveň za dva roky. Sstatistický úřad před třemi týdny uvedl, že ve třetím čtvrtletí vzniklo ve Francii více než 50.000 pracovních míst, což bylo nejrychlejší tempo jejich tvorby od začátku světové finanční krize v roce 2007.
Přesto se šance na postup do druhého kola prezidentských voleb Hollandeovi žádné nedávaly. V preferencích spadl pod deset procent. Hollande, který dnes řekl, že lituje jen iniciativy odebrání občanství pachatelům teroristických útoků, což mu ústavní soud zamítl, čelil velkému odporu společnosti i části spolustraníků také v dalších krocích.
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Související
Kdo stane v čele francouzské vlády? Spekuluje se i o bývalém prezidentovi
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák