Švédové nedůvěřují zprávám z médií. Polovina raději hledá informace v alternativních zdrojích

Výzkumníci ze Stockholm School of Economics a firma NEPA zabývající se výzkumem trhu vysvětlují, že země je stále rozdělena s ohledem na to, kde a jak lidé získávají informace a zprávy. Polovina dotazovaných čerpá informace především z jiných než zavedených médiálních zdrojů. Lidé v této skupině „jsou také velmi aktivní ve sdílení obsahu s ostatními prostřednictvím sociálních médií". Dvacet jedna procent Švédů uvedlo, že vůbec nedůvěřuje mainstreamovým médiím.

Místní média uvádí, že rozdělení podle pohlaví mezi různými skupinami je poměrně rovnoměrné a že důvěra v média je nejnižší u lidí ve věku mezi 35 a 54 lety.

Studie, která představuje pouze začátek nového výzkumného projektu, byla financována sedmi hlavními švédskými mediálními společnostmi v naději, že zjistí, jak přilákat ke svým zprávám spotřebitele, kteří v současné době média hlavního proudu odmítají.

„Ukazuje se, že existuje skupina, která je velmi hlasitá v oblasti sociálních médií, a tam udává tón. A existuje zde riziko, že budeme srovnávat veřejné mínění s tím, co se hodně sdílí a čte," uvedl Peter Wolodarski, redaktor jednoho z největších listů Švédska, Dagens Nyheter.

Podle nových plánů odhalených vládou v listopadu, budou běžné tiskové dotace - které jsou k dispozici rovněž alternativním sdělovacím prostředkům - od roku 2018 zrušeny. Dotace pro sdělovací prostředky nahradí granty, o kterých bude rozhodovat výbor. Ten bude mít právo určit, kdo peníze od daňových poplatníků získá.

Bývalá komisařka pro média Anette Novak k tomu řekla: „Vláda nebude utrácet veřejné peníze za média, která nestojí na hodnotách mířících ke svobodě projevu." Podle kritiků ale nová pravidla „slouží k posílení těch, kteří jsou věrní režimu", tedy pro zavedená média, a jdou naopak „proti takzvaným alternativním médiím".