Německý ústavní soud nezakázal krajně pravicovou NPD. Tragédie, reagoval osvětimský výbor

"NPD sice sleduje protiústavní cíle, v současnosti ale chybí konkrétní závažné důvody, které by nasvědčovaly tomu, že její jednání vede k úspěchu," řekl předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle.

"Výsledek řízení může být pro někoho iritující, zákazem strany ale nedojde k zákazu smýšlení nebo světového názoru," dodal. Stát má podle něj k dispozici i jiné nástroje, například odejmutí státních příspěvků. Pokud NPD v budoucnu opět posílí, mají německé instituce navíc podle Vosskuhleho možnost navrhnout zákaz strany znovu.

Zástupci parlamentních stran vyjádřili nad rozhodnutí ústavního soudu většinou zklamání. Zákaz strany by byl přínosem k boji proti pravicovému extremismu, uvedla sociálnědemokratická poslankyně Eva Höglová, která byla vynesení rozsudku v Karlsruhe přítomna. "NPD bude brát rozsudek jako potvrzení (své činnosti)," řekl spolupředseda strany Levice Bernd Riexinger. Za "tragický den pro demokracii" označil dnešek Mezinárodní osvětimský výbor.

K rozhodnutí nezakázat NPD přispělo podle agentury DPA hlavně to, že strana v posledních letech výrazně ztratila svůj někdejší vliv.

Ústavní soud odmítl NPD zakázat již v roce 2003. Tehdy se ale samotnou žádostí vlády a Spolkového sněmu vůbec nezabýval, neboť vyšlo najevo, že úřady měly ve straně informátory, a to i v jejím nejužším vedení.

NPD se dnes na facebooku označila za "dvojnásobného vítěze řízení o zákazu". "Ode dneška jsme tu zase naplno," uvedla strana. "Důsledné nasazení za národ a vlast může pokračovat," dodala.

Baštou strany je Sasko, kde mají její komunální politici 80 mandátů. Po celém Německu měla strana loni v listopadu asi 5200 členů. Řada příznivců i straníků se ale v posledních letech přiklonila k nové protiimigrační a protiislámské straně Alternativa pro Německo (AfD).