Výbor europarlamentu podpořil směrnici o zbraních, ČR marně protestuje

Se směrnicí přišla Evropská komise na konci roku 2015 v reakci na teroristické útoky v Paříži. "Považuji za velkou chybu, že jeden z prvních legislativních kroků, které unie v současné bezpečnostní situaci dělá, je špatně připravená legislativa. Dnes jsem samozřejmě hlasovala proti přijetí navrženého textu," uvedla místopředsedkyně výboru Dita Charanzová (ANO, ALDE).

Přestože se z původního návrhu podle ní už podařilo odstranit "řadu nesmyslů", jako byly zákazy zbraní pro muzea, sportovní střelce či filmaře a naopak prosadit výjimku pro stávající držitele zbraní, řada sporných bodů v textu dál zůstala.

"Držitelé zbraní už dnes splňují velmi přísná kritéria a já nevidím důvod upírat jim jejich zákonné právo. Komise navíc nebyla schopna doložit žádný relevantní důkaz toho, že by takové opatření zvýšilo bezpečnost v Evropě," podotkla europoslankyně.

Vadí jí také některé navržené sankce, jako odebrání zbrojního pasu za držení zbraně a zásobníku zároveň. "To jsou kroky, které s bojem proti terorismu nemají nic společného,“ míní Charanzová.

Také dalšímu českému členovi výboru Jiřímu Pospíšilovi (TOP 09, EPP) se návrh nelíbí a její obsah není podle něj racionální. "Takováto úprava, kdy se zakazují bez jasného důvodu některé druhy legálních zbraní, nemůže nikterak pomoci v boji proti mezinárodnímu terorismu. Teroristé neútočí legálními zbraněmi," podotkl.

Podle britské konzervativní europoslankyně Vicky Fordové se ale v dosavadních jednáních podařilo najít rovnováhu mezi zájmy legitimních majitelů zbraní a veřejným zájmem o větší bezpečnost Evropy.

V Česku se vůči návrhu směrnice zdvihl silný odpor, jak ale nedávno připustil i premiér Bohuslav Sobotka, nemá Praha pro svůj odmítavý postoj v unii spojence. Je podle něj velmi pravděpodobné, že europarlament jako celek návrh podpoří.