Ze Švédska se stalo bitevní pole střetu civilizací? Přišla zajímavá analýza

Konec starých jistot

Většinu z posledních třiceti let bylo Švédsko celosvětově jednou z nejotevřenějších zemí vůči uprchlíkům, poukazuje úvodník. Vysvětluje, že jiné země sice v poměru ke své populaci přijaly více lidí, ale ty bezprostředně sousedily s válečnými zónami a před požadavky charity a lidskosti nemohly uhýbat.  

Žádná země v Evropě se neblíží švédským číslům, podotýká The Guardian. Připomíná, že než došlo loni v zimě k přetížení celého systému a bylo nutné šlápnout tvrdě na brzdu, Švédsko bralo své humanitární závazky velmi vážně. V roce 2015 se tak jeden ze šesti Švédů narodil v zahraničí, jen předloni požádalo o azyl v zemi 162877 lidí, což vedlo k celkovému přehodnocení dosavadní politiky a ráznému zásahu na hranicích, poukazuje britský server. Dodává, že zatímco loni žádalo o azyl ve Švédsku 29 tisíc osob, letos jich zatím byly necelé 2 tisíce.

"Demografická transformace jde ruku v ruce se zhroucením starého politického a průmyslového modelu, který ze Švédska učinil jednu z nejbezpečnějších a nejzajištěnějších zemí v rámci dlouhodobého boomu po druhé světové válce," píše The Guardian. Konstatuje, že jistota práce dnes není tak velká a švédské hospodářství již nenabízí tolik příležitostí mladým nekvalifikovaným lidem různých náboženství a národností.

V rámci rapidního růstu nerovností zůstala centra měst elegantní, prosperující a do značné míry obývaná bělochy, zatímco v okrajových čtvrtích panuje vysoká nezaměstnanost a koncentrují se tam často z velké části přistěhovalci a jejich potomci, podotýká liberální deník. Připouští, že tyto změny přerůstají v dlouhodobější trendy a ačkoliv ve Švédsku od roku 2005 padá celková míra kriminality, v posledním desetiletí dochází k nárůstu násilných zločinů, především za použití střelných zbraní.

Míra vražd ve Švédsku je nyní sice pětinásobně nižší než ve Spojených státech a střelné zbraně jsou použity v případě třetiny násilných úmrtí, přesto jsou experti oprávněně zděšeni z používání výbušnin a granátů při některých útocích, uvádí The Guardian. Označuje přitom za skandální a hluboce šokující, pokud nám evropská sociálnědemokratická země připomíná míru násilí v USA.

"To ale není důvod, proč jsou šokováni někteří Američané. Pro velkou část těch špatně informovaných a bigotních, včetně prezidenta Trumpa a některých jeho poradců, není problémem Švédska to, že se tam rozvíjejí sociální problémy v americkém stylu, ale že je příliš muslimské," kritizuje úvodník. Dodává, že to může být ještě mírnější výklad, jelikož například demografové z televize Fox News považují za příčinu problému rovnou přítomnost "černých", ať už jde o muslimy, či nikoliv.  

Problémy se nesmí zamlčovat

Bez ohledu na chybné přesvědčení amerických konzervativců tak Švédsko podle liberálního deníku není bojištěm ve střetu civilizací a bezprostřední dopad nedávných Trumpových poznámek o neexistujícím teroristickém útoku může být pro zemi pozitivní. Americký prezident se dočkal rozsáhlého posměchu, k němuž se připojil i bývalý švédský premiér Carl Bildt, který na Twitteru položil otázku, co Trump vykouřil, připomíná The Guardian. Očekává, že důsledkem může být osvěžující vlna vlastenectví.  

Švédsko však čelí vážným problémům, na něž neexistuje rychlý lék, varuje britský server. Vysvětluje, že švédská otevřenost uprchlíkům nebyla ryze humanitární a zakládala se na demografickém kalkulu a byť v zemi funguje jeden z rodičovství nejvíce podporujících zákonů na celém světě a štědrý sociální systém, podobně jako jinde v západní Evropě je nutná početná pracující populace k podpoře důchodců.

"Problémem je, že některé práce tradičně zastávají mladé ženy a uprchlíci jsou převážně muži," zdůrazňuje úvodník. Dodává, že daná situace v kombinaci se selháváním vzdělávacího systému v nejvíce segregovaných místech vede k rostoucí nespokojenosti především mezi mladými muži. Hněv v těchto komunitách zatím zdánlivě míří dovnitř, nikoliv ven, Švédové nejsou napadáni a stále méně jich umírá rukou cizinců, píše The Guardian. Konstatuje však, že útoky cizinců jsou jen tou nejviditelnější formou narušování práva a pořádku, nikoliv tou nejzávažnější.

"Je mnohem nebezpečnější, když každý ví, či tuší, kdo jsou zločinci, ale nikdo se neodváží říct nic veřejně," varuje úvodník. Odkazuje na nedávnou reportáž švédských médií o imámovi, který by se v některých případech údajně bál svědčit u soudu. To je podle britského serveru mnohem větší problém než cokoliv z pomatených fantasií nacionalistické pravice o evropských muslimech.