Kyjev – Na Ukrajině dnes jednali šéfové britské a polské diplomacie. Diplomaté dnes Kyjevu navrhli rozšířit formát rozhovorů o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Konflikt se dosud hlavy států a vlád a diplomaté snažili vyřešit v takzvaném „normandském formátu", tedy při jednáních za účasti Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa, jejichž výsledkem jsou mírové dohody z Minsku. Ty se však dosud nedaří plnit.
Polský ministr Witold Waszczykowski připomněl, že se podařilo zastavit eskalaci konfliktu, ale že problém nebyl vyřešen, protože nebyl nastolen mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Argumentoval, že i první a druhou světovou válku či balkánské války se podařilo ukončit až v širším formátu, než se nyní děje v ukrajinském případu.
Podle polských médií se Varšava, kde je u moci konzervativní a nacionalistický kabinet, cítí být "opomíjena" při řešení ukrajinského konfliktu, o něž aktivně usilovala za předchozí, liberální polské vlády.
„Na novém formátu jsme se ještě nedomluvili, ale doufáme v možnost otevřít diskusi o novém formátu řešení. Ale definitivní rozhodnutí je v rukou ukrajinské vlády," dodal Waszczykowsi, který navštívil Kyjev spolu s šéfem britské diplomacie Borisem Johnsonem.
Johnson uvedl, že věc vidí stejně jako Polsko, neznamená to prý ale, že by chtěl zpochybňovat úsilí „francouzských a německých přátel". „Přijeli jsme do Kyjeva, protože pokládáme Ukrajinu za klíčové místo (...) Ruská agrese proti Ukrajině nemůže být akceptovaná, nikdy se nesmíříme s (ruskou) anexí Krymu. Tlak na Rusko musí vzrůstat, a ne naopak," zdůraznil šéf britské diplomacie podle stanice TVN 24.
Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin podle agentury Interfax-Ukrajina poznamenal, že „když se setkají tři přátelé, ještě to neznamená formální začátek nového formátu, ale určitě to znamená začátek nového společného úsilí". Normandský formát podle něj sehrál klíčovou roli při odstrašení Ruska před rizikem dalekosáhlé eskalace, a Kyjev je otevřen novým nápadům a nástrojům.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Ukrajina , Boris Johnson , Polsko , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv
před 2 hodinami
Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem
před 3 hodinami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 4 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 5 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 6 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 7 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 9 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.
Zdroj: Libor Novák