Londýn - Navzdory odporu vlády premiérky Theresy Mayové dnes horní komora britského parlamentu, Sněmovna lordů, schválila dodatek k návrhu zákona o takzvaném brexitu, tedy odchodu Spojeného království z Evropské unie. Členové Sněmovny lordů schválili tento dodatek poměrem 358 hlasů ku 256.
Většina světových tiskových agentur se shoduje v tom, že dnešní krok Sněmovny lordů je symbolickou porážkou premiérky Mayové. Přijetí zákona o brexitu to sice zdrží, ale v žádném případě nezastaví. Očekává se, že Dolní sněmovna změnu přijatou horní komorou nepodpoří, a že zákon nakonec bude schválen v původní vládní podobě.
Zmíněný dodatek zavazuje vládu k vypracování návrhu garance práv občanů unie po brexitu. Tento krok lordů podle světových tiskových agentur zpozdí schválení britského zákona o zahájení brexitu, který se nyní bude muset vrátit do Dolní sněmovny.
Dodatek vládu nutí k tomu, aby do tří měsíců od odstartování jednání o brexitu předložila návrhy, jak chce zajistit občanům Evropské unie s legálním pobytem ve Spojeném království stejná práva k pobytu i po definitivním odchodu země z evropského bloku.
Vláda Mayové už vyjádřila z přijetí dodatku zklamání. Premiérka v minulosti vyzvala Sněmovnu lordů, aby respektovala vůli voličů a přijetí zákona nezdržovala. „Naši pozici k otázce občanů EU jsme dali opakovaně najevo. Chceme zaručit práva občanů EU, kteří v současnosti žijí v Británii, a práva britských občanů žijících v jiných členských státech, jakmile to bude možné," uvedla v reakci na výsledek hlasování mluvčí vlády.
Mayová v minulosti opakovaně zdůrazňovala, že garance práv občanů EU v Británii nemůže být jednostranná a Londýn ji může poskytnout jen tehdy, pokud zároveň dostane stejnou záruku z Bruselu ve prospěch Britů žijících ve zbytku EU. Takové vzájemné garance chce sama Mayová zahrnout zřejmě až do konečné smlouvy se zbytkem EU.
Partnerům, kteří si přejí co nejrychlejší zahájení vyjednávání o podmínkách brexitu, Mayová oficiálně slíbila aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy o zrušení členství v unii do konce března. Zákon, který jí to umožní, měl být původně schválený do 7. března a podle některých informací chtěla premiérka zahájit jednání o brexitu formálně už 9. března na summitu EU v Bruselu. Tento termín je ale nyní zřejmě nereálný.
Související
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
Aktuálně se děje
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
včera
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
včera
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
včera
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
včera
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
včera
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
včera
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
včera
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
včera
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
21. října 2026 21:07
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
Zdroj: Libor Novák