Londýn - Navzdory odporu vlády premiérky Theresy Mayové dnes horní komora britského parlamentu, Sněmovna lordů, schválila dodatek k návrhu zákona o takzvaném brexitu, tedy odchodu Spojeného království z Evropské unie. Členové Sněmovny lordů schválili tento dodatek poměrem 358 hlasů ku 256.
Většina světových tiskových agentur se shoduje v tom, že dnešní krok Sněmovny lordů je symbolickou porážkou premiérky Mayové. Přijetí zákona o brexitu to sice zdrží, ale v žádném případě nezastaví. Očekává se, že Dolní sněmovna změnu přijatou horní komorou nepodpoří, a že zákon nakonec bude schválen v původní vládní podobě.
Zmíněný dodatek zavazuje vládu k vypracování návrhu garance práv občanů unie po brexitu. Tento krok lordů podle světových tiskových agentur zpozdí schválení britského zákona o zahájení brexitu, který se nyní bude muset vrátit do Dolní sněmovny.
Dodatek vládu nutí k tomu, aby do tří měsíců od odstartování jednání o brexitu předložila návrhy, jak chce zajistit občanům Evropské unie s legálním pobytem ve Spojeném království stejná práva k pobytu i po definitivním odchodu země z evropského bloku.
Vláda Mayové už vyjádřila z přijetí dodatku zklamání. Premiérka v minulosti vyzvala Sněmovnu lordů, aby respektovala vůli voličů a přijetí zákona nezdržovala. „Naši pozici k otázce občanů EU jsme dali opakovaně najevo. Chceme zaručit práva občanů EU, kteří v současnosti žijí v Británii, a práva britských občanů žijících v jiných členských státech, jakmile to bude možné," uvedla v reakci na výsledek hlasování mluvčí vlády.
Mayová v minulosti opakovaně zdůrazňovala, že garance práv občanů EU v Británii nemůže být jednostranná a Londýn ji může poskytnout jen tehdy, pokud zároveň dostane stejnou záruku z Bruselu ve prospěch Britů žijících ve zbytku EU. Takové vzájemné garance chce sama Mayová zahrnout zřejmě až do konečné smlouvy se zbytkem EU.
Partnerům, kteří si přejí co nejrychlejší zahájení vyjednávání o podmínkách brexitu, Mayová oficiálně slíbila aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy o zrušení členství v unii do konce března. Zákon, který jí to umožní, měl být původně schválený do 7. března a podle některých informací chtěla premiérka zahájit jednání o brexitu formálně už 9. března na summitu EU v Bruselu. Tento termín je ale nyní zřejmě nereálný.
Související
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
Brexit , Velká Británie , Theresa Mayová
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
před 1 hodinou
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 3 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 4 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 5 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 7 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 8 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 10 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
Podle odhadů tiskové agentury AFP zažívá velká část evropského kontinentu mimořádně horké dny. Přesně devadesát čtyři milionů obyvatel Evropy musí čelit teplotám, které přesahují hranici 35 stupňů Celsia. Největší vlna veder přitom zasáhla Francii a Španělsko.
Zdroj: Libor Novák