Nechcete uprchlíky? Budete bez peněz, slibuje EU. Chystá radikální krok

Brusel - Evropský parlament bude diskutovat o návrhu na odstranění finančních pokut prosazovaných Evropskou komisí vůči členským státům EU, které nepřijímají uprchlíky na základě povinných kvót. Místo toho chtějí europoslanci prozkoumat náhradní řešení, například v podobě blokování fondů pro členské země.

Zpravodajka europarlamentu Cecilia Wikströmová má ve čtvrtek před členy Výboru EP pro občanské svobody představit zprávu k revizi dublinského azylového systému. V rámci návrhů na přepracování žádá Evropská komise zavedení automatizovaného a trvalého mechanismu na přerozdělení budoucích žadatelů o azyl prostřednictvím povinných kvót mezi státy EU.

Návrh přitom předpokládá uložení finančních pokut státům, které tento mechanismus nepodpoří, a to ve výši 250 tisíc eur za každého odmítnutého migranta. Wikströmová tento návrh ale odmítá a namísto sankcí požaduje další opatření, například zablokování eurofondů zemím, které nechtějí přijímat migranty. 

Wikströmová se kromě také chystá Evropskému parlamentu předložit požadavek na zrušení bezpečnostních kontrol, které členské státy provádějí u uprchlíků přebíraných z jiných zemí EU. Země se sice chtějí ujistit, jestli migranti nepředstavují bezpečnostní riziko, tento postup ale zpomaluje proces přijímání.

Česko migranty nechce, a není samo

Komise vytvořila algoritmus, podle kterého vypočítá počet migrantů na přesídlení. Bere v úvahu počet obyvatel země, HDP a počet již přijatých migrantů. Pokud počet migrantů dosáhne v daném státě 150 procent referenčního podílu, automaticky se aktivuje mechanismus přerozdělování migrantů. Wikströmová také chce snížit tento podíl na 100 procent.

Její návrhy ale zřejmě neprojdou mezi poslanci ze zemí střední a východní Evropy. Odpor se očekává zejména ze strany zemí Visegrádské čtyřky (V4), které se dlouhodobě vymezují vůči povinným kvótám pro uprchlíky.

Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, ale i Bulharsko, Chorvatsko a Rakousko dostali minulý týden upozornění od Evropské komise, že jim hrozí správní řízení za jejich odmítání migrantů. Podle plánu mělo dojít k přesídlení 160 tisíc uprchlíků z táborů v Itálii a Řecku do září 2017. Do konce února ale bylo přemístěno jen 13.546 uprchlíků. 

EU došla trpělivost

Česká republika by na základě kvót měla přijmout 400 migrantů, zatím jich ale přijala jen kolem 50. Deník The Guardian s odkazem na tiskovou konferenci eurokomisaře pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitrise Avramopula už dříve upozornil na zavádění trestů pro státy, které kvóty nenaplní. A ty budou podle všeho velmi přísné.

Unijní státy musí podle jeho slov do září začít přijímat migranty z Řecka a Itálie. Pokud tak neučiní, komise " využije svých pravomocí, které má na základě úmluv." Jednoduše řečeno začne zavádět přísné sankce.

Některé státy už dříve zvažovaly, že by kvóty nenaplnily a raději Unii zaplatily pokuty za každého nepřijatého migranta. Aktuálně nastavený model ale ukazuje, že by na tom země mohly finančně vykrvácet.

Výše trestů, které chce Evropská komise zavádět, podle deníku zatím není známá. Tisk ale upozornil, že by mělo jít o velmi tučné sankce. Doslova uvedl, že se bude jednat o "obří pokuty založené na denní bázi". 

Související

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) uprchlíci Česká republika visegradská čtyřka

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

Jsme blízko splnění cílů operace, tvrdí Trump. Hormuzský průliv mají chránit jiní

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že naplnění cílů operace proti Íránu je blízko. Zmínil několik konkrétních věcí, kterých se podle jeho slov podařilo dosáhnout. Trump také vysvětlil, kdo se má po konfliktu starat o bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy