Schulzův efekt: Jak si Merkelová poradí s raketovým nástupem SPD?

Od lednového oznámení, že se Martin Schulz stane kandidátem SPD na kancléře, preference strany v předvolebních průzkumech výrazně posílily a dostaly se až k třiceti procentům. "Nervózní kvůli tomu nejsem", řekla Merkelová dnešnímu vydání regionálního listu Saarbrücker Zeitung (SBZ). 

Konzervativní unie CDU/CSU bude mít podle Merkelové po volbách mnohem více možností, s kým uzavřít koalici, než tomu bylo ještě před dvaceti lety. "A to mě těší," řekla kancléřka, která stojí v čele německé vlády od roku 2005.

"Máme v zásadě možnost spolupracovat s (liberální) FDP, existují ale i (spolkové) země, ve kterých jsme koalici vytvořili se Zelenými, a máme i velké koalice (s SPD)," řekla v rozhovoru Merkelová. Možnost vytvořit spolkovou vládu s postkomunistickou stranou Levice či pravicově populistickou Alternativou pro Německo (AfD) kancléřka ale vyloučila.

Mládežnická organizace sociálních demokratů tento týden Schulze vyzvala, aby právě pokračování velké koalice po zářijových volbách jednoznačně odmítl. Nastávající předseda SPD to ale v rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání deníku Rheinische Post odmítl.

Deníky, ve kterých se dnes objevily rozhovory s předsedy nejsilnějších německých stran, vycházejí v Sársku a Severním Porýní-Vestfálsku, tedy ve dvou ze tří spolkových zemí, v nichž se bude ještě před celoněmeckými volbami v září hlasovat o složení zemských sněmů. Sársko, kde žije asi milion obyvatel, čeká hlasování už 26. března, 14. května se bude volit v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku s téměř 18 miliony obyvatel. I v těchto zemích se přitom ve volebních průzkumech projevil "Schulzův efekt".

Zemské volby čekají 7. května i nejsevernější spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Také zde by se podle aktuálních průzkumů SPD stala nejsilnější stranou.