Paříž - První kolo prezidentských voleb ve Francii proběhne 23. dubna a druhé 7. května. Byť se tedy hlasování blíží, přes 40 procent Francouzů stále není rozhodnuto, koho budou volit. Favoritem je centrista Emmanuel Macron.
Zhruba 43 procent voličů měsíc před prvním kolem prezidentských voleb ve Francii stále neví, komu nakonec dá svůj hlas. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu institutu Odoxa. "Úroveň nerozhodnutých voličů je naprosto výjimečná," uvedl institut Odoxa. Taková nejistota mezi voliči je podle institutu v historii voleb ve Francii bezprecedentní.
Obavy z možného vítězství Le Penové, která stojí v čele protiunijní, protipřistěhovalecké a krajně pravicové Národní fronty (FN), neskrývají investoři.
Průzkum rovněž ukázal, že voliči Le Penové a kandidáta republikánské pravice Françoise Fillona mají ve svém výběru jasněji než příznivci levicových kandidátů, tedy vládního socialisty Benoita Hamona a radikála Jean-Luca Mélenchona. Fillonovy naděje ale komplikuje jeho aféra s problematickými odměnami pro manželku.
Dát hlas Le Penové chce v každém případě 60 procent těch, kteří uvedli, že šéfku FN budou volit. U Fillona je to 57 procent. V případě Macrona je to 47 procent, Mélenchona 44 procent a Hamona 40 procent.
Související
Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron
Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady
volby ve Francii , průzkumy , Francie , Emmanuel Macron , Marine Le Pen , François Fillon
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 1 hodinou
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 4 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák