ROZHOVOR | Je czexit reálný? Reakce přímo z Bruselu, došlo i na Merkelovou

EU podle mnohých analytiků, ale i politiků momentálně prochází nejtěžším obdobím ve své historii. Souhlasíte?Zcela určitě. Evropská unie nyní čelí mnoha vnitřním i vnějším výzvám. Máme tu brexit, migrační krizi, bezpečnostní a teroristické hrozby. K tomu pak několik válek v sousedství unie.

Obáváte se po brexitu dalších „odchodů“ či dokonce rozpadu unie? Česká republika je dosti eurskeptická a po britském referendu zaznívaly hlasy, že přijde „czexit“.Ne. Prozatím je podle mého názoru nepravděpodobné, že uvidíme další členské země, jak opouštějí unii.

Britská premiérka Theresa Mayová chce takzvaný tvrdý brexit. Jak náročná budou podle Vás jednání s Bruselem a budou ony proklamované dva roky na ně stačit? Zlí jazykové také tvrdí, že Brusel Londýnu odchod z EU „osladí“?Rokování dozajista nebudou snadná a dva roky jsou krátkou dobou na to, aby se je podařilo dokončit. Zbytek unie nemá zájem pomstít se Británii. Bylo by to kontraproduktivní pro budoucí vztahy mezi EU a Londýnem a mělo by to negativní dopady i na unii.

Obě strany pocítí nepříjemné důsledky brexitu, který mám za zbytečné a škodlivé rozhodnutí. Každopádně více bude postižené Spojené království.

EU bývá často kritizována kvůli přehnané byrokracii. Je opravdu nutné mít směrnice ohledně sekaček na trávu či kvóty na počet žen ve firmách? Čechy například pobouřilo, že se muselo přejmenovat pomazánkové máslo...Myslím si, že je nutné občany EU důkladněji informovat, jak to v Bruselu chodí. Přebujelá byrokracie je mýtus. Evropská komise zaměstnává tolik lidí, co Česká pošta či polovinu lidí jako například radnice evropského velkoměsta. A tento počet musí vykonávat službu pro 500 milionů obyvatel celé unie. Samotné členské státy rozhodly, jaké pravomoci bude mít Brusel.

Jedním z hlavních úspěchů EU je vznik jednotného trhu. Aby bylo možné prodávat zboží kdekoli v unii, je nezbytné vytvořit obecná pravidla a nastavit základní standardy. A o nich rozhodují vlády, které si zvolili občané, a europoslanci, kterým mandát udělili opět voliči v členských zemí.

Co se mění či by se mělo změnit v bezpečnosti EU s nástupem Donalda Trump do funkce amerického prezidenta?Zpočátku panoval oprávněný strach o budoucnost NATO a obranyschopnost EU vzhledem k výrokům Donalda Trumpa. Nyní se však zdá, že bude zachována kontinuita v americké politice, co se týče bezpečnosti našeho kontinentu.

Nicméně změny a prohlášení, které přicházejí z Washingtonu, znovu podtrhly nutnost, aby evropští spojenci dělali víc pro zvýšení své autonomie ve strategických otázkách, čímž dojde k posílení bezpečnosti celé EU.

Padají návrhy na vytvoření společné evropské armády. Je to podle Vás dobrá myšlenka?EU je velmi daleko od vzniku společných ozbrojených sil. Určitě by ale lepší fungování obranné politiky pomohlo posílit bezpečnost Evropy, z čehož by následně občané EU těžili.

Jak hodnotíte postup kancléřky Angely Merkelové při řešení uprchlické krize?Postoj Angely Merkelové se v této věci vyvíjel a momentálně je blíž veřejnému mínění. Když viděla tu masu uprchlíků, kteří měli namířeno do Německa, přišlo ono humanitární gesto, které si mnozí vyložili jako pozvání. Jakmile se bylo třeba s obrovkým množstvím příchozích vypořádat, pozměnila názor a stala se hlavním architektem migrační dohody s Tureckem, jejímž cílem je snížit nápor uprchlíků na Evropu.

Země V4 včetně Česka jsou proti povinným kvotám na přerozdělování uprchlíků, což některé západní země vyhodnotily jako nesolidárnost a hrozí omezením peněz z eurofondů. Mohlo by se to opravdu stát?Myslím, že V4 není až tak jednotná v postoji k uprchlickým kvótám. Rozhodnutí ohledně budoucího rozdělování peněz z eurofondů bude záležet na politicích. Je pochopitelné, že to, co se jeví jako neochota, ovlivní názor ostatních členských zemí na jejich příspěvky do rozpočtu EU a na co následně peníze půjdou.

Které řešení migrační krize pokládáte ze nejefektivnější?Nejsem odborníkem na tuto problematiku, takže se neodvažuji zacházet příliš do podrobností. Musí se nalézt příčiny, které jsou hnacím motorem migrace, a vyřešit konflikty, kvůli nimž lidé opouštějí své země.

Trump usiluje a zlepšení vztahů s Ruskem. Co by to znamenalo pro politiku EU a čekáte radikální obrat ve vztazích Bruselu s Moskvou?Nemyslím si, že se změní rusko-americké vztahy, tudíž rozhodně nemůžeme čekat zásadní obrat v přístupu EU k Moskvě. Dokonce bych řekl, že se členské státy EU ještě víc propojí s novou administrativou USA, aby mohly lépe čelit výpadům Rusko vůči Evropě a Západu.

Moldávie nedávno otočila kormidlo směrem k Moskvě. Je tedy pro EU tato země ztracená?Moldávie není ztracená, vždyť podepsala Asociační dohodu s EU. Nicméně nedávné prezidentské volby, v nichž zvítězil proruský kandidát, znamenají, že se unie bude muset vypořádat s novými výzvami ve svých vztazích s Kišiněvem.

Jsou protiruské sankce ještě účinné? Ukrajinský konflikt pokračuje a řada zemi EU si stěžuje, že jim embargo nabourává ekonomiku...Protiruské sankce jsou efektivní v tom smyslu, že jimi EU dává najevo svůj nesouhlas s chováním Ruska vůči Ukrajině. Také se jimi snaží odradit Rusko od další možné ofenzivy v regionu. Moskva nyní moc dobře ví, že by její nové útoky vedly ke zpřísnění embarga. Sankce samy o sobě samozřejmě válku v Donbasu nevyřeší, nicméně nutí Rusko zasednout k vyjednávacímu stolu.

EU nemá mnoho nástrojů, jak Rusko od agrese odradit. Odvolání sankcí, které jsou její neúčinnější „zbraní“, by bylo obrovskou chybou. Moskva by dostala volnou ruku k ještě větší destabilizaci Ukrajiny a důvěryhodnost EU by byla vážně pošramocena.

Děkujeme za rozhovor.