Brusel - Dnes se konalo první letošní jednání velvyslanců členských zemí NATO s jejich ruským protějškem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg poté uvedl, že rokování bylo konstruktivní, leč velmi obtížné. Řešila se ukrajinská krize, ale i situace v Afghánistánu.
"Počty narušení příměří dosáhly na východě Ukrajiny rekordní úrovně, pokračují intenzivní boje a staženy nebyly těžké zbraně," řekl Stoltenberg. Připomněl také prohlášení OBSE, že těžké zbraně, které by v oblasti vůbec neměly být, jsou používány skoro dvakrát za minutu.
NATO podle něj žádá všechny strany dohody z Minsku, aby splnily své závazky. "Dnes spojenci vyzvali Rusko, aby využilo svého vlivu na (východoukrajinské) ozbrojené skupiny tak, aby plně dodržovaly své závazky," řekl Stoltenberg. Spojenci mají podle něj problém s ruským uznáváním dokladů vydávaných východoukrajinskými separatisty a využíváním rublu jako měny na území pod jejich kontrolou.
Na žádost Ruska se dnes diskutovalo také o dění v Afghánistánu, kde NATO podporuje výcvikem a penězi afghánské národní síly. Velvyslanec Alexandr Gruško dnes podle informací ČTK odmítl obvinění, že jeho země podporuje povstalce hnutí Taliban, jak nedávno zaznělo ze strany amerických vojenských představitelů.
Jednání Rady NATO-Rusko bylo dnes v Bruselu delší, než se původně čekalo. Stoltenberg před novináři ocenil dnešní pokrok v transparentnosti, kdy Rusové informovali o třech svých nově vznikajících divizích v Západním vojenském okruhu a NATO o svém posilování v Pobaltí a Polsku. Obě strany si také vyměnily informace o minulých vojenských cvičeních.
Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý dnešní diskusi označil z hlediska výměny informací za nejobsažnější od roku 2014. "Ale na druhou stranu neposunulo náš vzájemný vztah, řekl bych, ani o milimetr," podotkl.
Dnes Stoltenberg s novináři hovořil před tím, než se v přesunutém termínu v pátek v Bruselu sejdou ministři zahraničí členských zemí aliance. Schůzka, která byla posunuta kupředu tak, aby se jí mohl zúčastnit nový americký ministr Rex Tillerson, bude podle generálního tajemníka NATO signálem trvajících transatlantických bezpečnostních vazeb.
Související
Stoltenberg navrhnul, aby se Ukrajina vzdala území výměnou za konec války
NATO má po 10 letech nové vedení. Rutte nahradil Stoltenberga
Jens Stoltenberg , NATO , Rusko , Ukrajinská krize , Afghanistán
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
před 1 hodinou
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 2 hodinami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 4 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 5 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 6 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.
Zdroj: Libor Novák