Odchod Francie z EU způsobí obrovské nepříjemnosti? Můžeme přežít brexit, ale ne frexit, zní z Bruselu

Le Penová chce v případě svého vítězství ve volbách zahájit proces odchodu z Evropské unie. Hrozí, že pokud Francouzi v případném referendu odmítnou její plán pro vystoupení z Evropské unie, podá jako prezidentka demisi. Tím pádem by se poměrně krátce po volbách mohly konat další. Poukazuje na to, že pokud by k frexitu nedošlo, nemohla by do praxe uvést asi 70 procent svého programu.

Francie patří k těm zemím, které do rozpočtu Evropské unie přispívají větší částkou, než kterou pak dostanou v přímých platbách zpět. Země je druhým největším přispěvatelem do rozpočtu EU po Německu. „Nicméně, tato čistá bilance neodráží mnoho výhod, které pro Francii z členství v EU plynou. Mnohé z nich, jako je mír, politická stabilita, bezpečnost a svoboda žít, pracovat, studovat a cestovat kdekoli v Unii nelze měřit. Navíc jsou evropské investice určeny ve prospěch EU jako celku,“ uvádí na svých stránkách Evropská komise.

Francie do rozpočtu EU platí více, než z něj dostává

Paříž je členem Evropské unie už od roku 1958, do eurozóny vstoupila v roce 1999. Podle údajů z roku 2015 Francie do společného rozpočtu EU zaplatila 19,013 miliardy eur. Tato částka představuje 0,85 procent hrubého národního důchodu (HND) a platbách z EU pak dostala 14,469 miliard eur (0,65 procenta HND).

Platby z EU jsou důležitým zdrojem podpory pro francouzské a evropské zemědělce - zhruba 40% rozpočtu EU jde na zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí. Tato podpora pomáhá udržet venkovskou populaci ekonomicky aktivní, vysvětluje Komise.

Pro srovnání, Česká republika podle údajů z roku 2015 do rozpočtu EU přispěla částkou 1,315 miliard eur (0,87 procenta HND) a na platbách získala 7,075 miliard eur (4,67 procenta HND).

Platby členských zemí se po brexitu nesmí navýšit

Odchod Francie z EU by tak mimo jiné znamenal další výpadek z rozpočtu. Velkou ranou pro finance EU je také brexit. Velká Británie totiž také patří mezi země, která do rozpočtu přispívala větší částkou, než kterou čerpala. Podle čísel z roku 2015 Londýn přispěl celkem 18,209 miliardami eur (0,72 procent HND) a zpět dostal 7,458 miliard eur (0,30 procent HND). Británie je po Německu druhým největším čistým plátcem. Na příspěvcích do unijního rozpočtu se podílí přibližně deseti procenty.

Některé země už varovaly, že po odchodu Velké Británie z Evropské unie nechtějí do společného rozpočtu platit více, než tomu bylo doposud. „Důležitou věcí je, co musí Dánsko zaplatit. A nemyslím si, že bychom měli platit (byť jen) o korunu víc než platíme nyní," prohlásil dánský ministr financí Kristian Jensen. „EU se musí ujistit, že upraví své náklady podle zdrojů příjmů, které má. A to i po brexitu," dodal.

Švédský premiér Stefan Löfven doufá, že snížení výdajů EU po brexitu podpoří i ostatní čistí plátci do rozpočtu EU, kromě Švédska a Dánska zejména Německo, Nizozemsko a Rakousko. Těchto pět států by v případě zachování stejné výše unijního rozpočtu nejvíce doplatilo na ztrátu britského příspěvku.

Podle obou skandinávských zemí má EU po takzvaném brexitu snížit a přesměrovat výdaje. Švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová se přimlouvá i za jiné rozdělení výdajů EU. Méně peněz by podle ní mělo jít do zemědělství a programů regionálního rozvoje, z nichž těží i Česká republika. Více prostředků chce Anderssonová vynaložit na řešení migrace, posílení konkurenceschopnosti a boj s klimatickými změnami.

Frexit = konec EU?

Zástupci EU jsou velmi znepokojeni blížící se volbou francouzského prezidenta. Obávají se totiž, že pokud by ve druhém kole, které se uskuteční 7. května, zvítězila Le Penová, mohlo by to ohrozit celý projekt. Vedle toho by pak brexit vypadal jako procházka růžovou zahradou. 

„Neexistuje žádný legální způsob, jak opustit euro, nebo schengenský prostor - a i nadále zůstat v Evropské unii,“ uvedl pro server Politico nejmenovaný úředník Evropské komise s odkazem na program Le Penové. „Z pohledu Komise by byl úspěch Marine Le Penové katastrofa a existenční hrozba pro evropský projekt,“ řekl vysoce postavený úředník komise. „Můžeme přežít brexit, ale ne frexit.“

Francouzi z EU nechtějí

Podle průzkumu, který byl uveřejněn na konci roku 2016 je se směřováním své vlasti je nespokojeno 89 procent voličů v Řecku, 82 procent ve Francii, 79 procent v Itálii a 62 procent v Německu. Počet příznivců vystoupení z EU se ale zvýšil jen mírně, a to z 33 na 36 procent. Tento údaj je výsledkem dotazování v 15 evropských zemích včetně Británie. V Německu, Francii a Belgii podíl přívrženců odchodu z EU proti roku 2015 klesl, zvýšil se naopak ve Finsku a Řecku.