Londýn/Ankara - Za chemickým útokem v Sýrii, při kterém minulý týden zemřelo na 90 osob a další stovky byly zraněny, stojí syrská armáda věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Uvedl to deník The Times. Podle agentury AP o útoku předem věděli i Rusové, ale nezasáhli.
Mohamed Hasouri má být podle britských médií mužem, který má na svědomí 87 syrských civilistů. Jde o pilota, který provedl chemický útok s bojovým plynem sarinem, a v Asadově armádě není žádným nováčkem.
Podle deníku Times pilot a velitel armádní letky netútočil na civilisty poprvé. Podobný útok údajně provedl už minulý měsíc. Deník jeho identitu odhalil na základě Twitteru, na níž jeden ze syrských poslanců nahrál fotografii, kde syrský armádní velitel děkuje Hasourimu za zničení skladů zbraní Al-Káidy v Chán Šajchún v provincii Idlib.
Deník následně přinesl výpovědi expertů, které uvádí, že Hasouri musel vědět, že útočí chemickým plynem, protože místo útoku by se lišilo od tradičního bombového útoku. Chemické zbraně jsou totiž shazovány proti směru větru, aby se plyn nevypaří příliš rychle a aby ho vítr nerozfoukal.
Hasouri měl podle The Times také na konci března útočit na vesnici Latamine vzdálenou zhruba 20 kilometrů od Chán Šajchún. Při tomto útoku bylo 70 lidí zraněno na následky bojového plynu a lékaři se přiklánějí k variantě, že se jednalo zřejmě opět o sarin, protože lidem šla pěna z úst a měli křeče a záchvaty.
Asadův režim tvrdí, že jeho vojáci zaútočili pouze sklady zbraní radikálních džihádistů a ne na civilisty. Mezinárodní koalice v čele s USA ale viní z útoku syrský režim a tvrdí, že při zásahu skladu zbraní by se sarin do ovzduší nedostal.
Do útoku bylo zapojeno i Rusko
S novými informacemi přišla také agentura AP, která tvrdí, že Rusko vědělo, že syrské letectvo podnikne útok smrtícím chemickým plynem. Agentuře to prozradil nejmenovaný představitel americké armády.
Spojené státy také tvrdí, že po útoku kroužil nad nemocnicí, kam byli převáženi ranění, ruský dron. Několik hodin poté, co dron odletěl, na nemocnici zaútočilo vojenské letadlo vyrobené v Rusku. Není ale jasné, zda jde o stroj v ruském nebo syrském arzenálu.
Podle USA je ale cíl útoku na nemocnici jasný. Měl zakrýt stopy a zamaskovat použití chemických zbraní při předešlém útoku.
Británie se přiklání k americké verzi
K možnosti, že za útokem stojí Rusko v kooperaci se Sýrii, se přiklání i Británie. Podle ministra obrany Michaela Fallona Moskva nese nepřímou odpovědnost za životy těchto lidí coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
"V uplynulých letech měli (Rusové) příležitosti zastavit tuto občanskou válku," uvedl Fallon pro Sunday Times. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli. Ministr uznal, že to "není jednoduché, ale není to nemožné".
Reakce USA na sebe nenechala čekat
Údajný chemický útok, za kterým má stát režim syrského prezidenta Bašára Asada, vyprovokoval americkou hlavu státu Donalda Trumpa k odvetné reakci. Útok, při kterém šest desítek střel typu Tomahawk zasáhlo syrskou leteckou základnu, ale odsoudilo Rusko, blízký spojenec Sýrie.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv označil útok za akci, která byla "na hraně" vojenského střetu s Ruskem. Tvrdí, že Trump tak demonstroval svou nesamostatnost a závislost na americkém establishmentu.
I ruský zástupce při OSN odsoudil americký útok jako porušení mezinárodního práva. Během jednání Rady bezpečnosti prohlásil, že bude mít vážné důsledky pro mezinárodní stabilitu. Americká zástupkyně Nikki Haleyová ale tvrdí, že Spojené státy jsou připraveny v Sýrii znovu zasáhnout, doufají ale, že to nebude nutné.
Haleyová dodala, že Moskva měla dohlédnout na odstranění všech chemických zbraní ze Sýrie, "což se zjevně nestalo". Podle Haleyové proto existuje několik variant: buď Rusko o existenci zbraní použitých při úterním útoku vědělo, nebo Moskva věřila Asadovi a ten ji podvedl.
Související
Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?
Rusko vetovalo rezoluci o misi vyšetřující chemické útoky v Sýrii
plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) , USA (Spojené státy americké) , Sýrie , Rusko , Bašár Asad
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
před 1 hodinou
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
před 2 hodinami
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
před 2 hodinami
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
před 3 hodinami
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
před 4 hodinami
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
před 5 hodinami
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
před 7 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
včera
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.
Zdroj: Libor Novák