Nové informace: Rusko je zapojeno do útoku sarinem, stojí za ním syrská vláda, píší prestižní média

Londýn/Ankara - Za chemickým útokem v Sýrii, při kterém minulý týden zemřelo na 90 osob a další stovky byly zraněny, stojí syrská armáda věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Uvedl to deník The Times. Podle agentury AP o útoku předem věděli i Rusové, ale nezasáhli.

Deník Shopaholičky

Mohamed Hasouri má být podle britských médií mužem, který má na svědomí 87 syrských civilistů. Jde o pilota, který provedl chemický útok s bojovým plynem sarinem, a v Asadově armádě není žádným nováčkem.

Podle deníku Times pilot a velitel armádní letky netútočil na civilisty poprvé. Podobný útok údajně provedl už minulý měsíc. Deník jeho identitu odhalil na základě Twitteru, na níž jeden ze syrských poslanců nahrál fotografii, kde syrský armádní velitel děkuje Hasourimu za zničení skladů zbraní Al-Káidy v Chán Šajchún v provincii Idlib.

Deník následně přinesl výpovědi expertů, které uvádí, že Hasouri musel vědět, že útočí chemickým plynem, protože místo útoku by se lišilo od tradičního bombového útoku. Chemické zbraně jsou totiž shazovány proti směru větru, aby se plyn nevypaří příliš rychle a aby ho vítr nerozfoukal.

Hasouri měl podle The Times také na konci března útočit na vesnici Latamine vzdálenou zhruba 20 kilometrů od Chán Šajchún. Při tomto útoku bylo 70 lidí zraněno na následky bojového plynu a lékaři se přiklánějí k variantě, že se jednalo zřejmě opět o sarin, protože lidem šla pěna z úst a měli křeče a záchvaty.

Asadův režim tvrdí, že jeho vojáci zaútočili pouze sklady zbraní radikálních džihádistů a ne na civilisty. Mezinárodní koalice v čele s USA ale viní z útoku syrský režim a tvrdí, že při zásahu skladu zbraní by se sarin do ovzduší nedostal.

Do útoku bylo zapojeno i Rusko

S novými informacemi přišla také agentura AP, která tvrdí, že Rusko vědělo, že syrské letectvo podnikne útok smrtícím chemickým plynem. Agentuře to prozradil nejmenovaný představitel americké armády.

Spojené státy také tvrdí, že po útoku kroužil nad nemocnicí, kam byli převáženi ranění, ruský dron. Několik hodin poté, co dron odletěl, na nemocnici zaútočilo vojenské letadlo vyrobené v Rusku. Není ale jasné, zda jde o stroj v ruském nebo syrském arzenálu.

Podle USA je ale cíl útoku na nemocnici jasný. Měl zakrýt stopy a zamaskovat použití chemických zbraní při předešlém útoku. 

Británie se přiklání k americké verzi

K možnosti, že za útokem stojí Rusko v kooperaci se Sýrii, se přiklání i Británie. Podle ministra obrany Michaela Fallona Moskva nese nepřímou odpovědnost za životy těchto lidí coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

"V uplynulých letech měli (Rusové) příležitosti zastavit tuto občanskou válku," uvedl Fallon pro Sunday Times. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli. Ministr uznal, že to "není jednoduché, ale není to nemožné".

Reakce USA na sebe nenechala čekat

Údajný chemický útok, za kterým má stát režim syrského prezidenta Bašára Asada, vyprovokoval americkou hlavu státu Donalda Trumpa k odvetné reakci. Útok, při kterém šest desítek střel typu Tomahawk zasáhlo syrskou leteckou základnu, ale odsoudilo Rusko, blízký spojenec Sýrie.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv označil útok za akci, která byla "na hraně" vojenského střetu s Ruskem. Tvrdí, že Trump tak demonstroval svou nesamostatnost a závislost na americkém establishmentu.

I ruský zástupce při OSN odsoudil americký útok jako porušení mezinárodního práva. Během jednání Rady bezpečnosti prohlásil, že bude mít vážné důsledky pro mezinárodní stabilitu. Americká zástupkyně Nikki Haleyová ale tvrdí, že Spojené státy jsou připraveny v Sýrii znovu zasáhnout, doufají ale, že to nebude nutné.

Haleyová dodala, že Moskva měla dohlédnout na odstranění všech chemických zbraní ze Sýrie, "což se zjevně nestalo". Podle Haleyové proto existuje několik variant: buď Rusko o existenci zbraní použitých při úterním útoku vědělo, nebo Moskva věřila Asadovi a ten ji podvedl.

Deník Shopaholičky

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Více souvisejících

plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) USA (Spojené státy americké) Sýrie Rusko Bašár Asad

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy