Rok od amerického útoku na Sýrii: Co se od té doby změnilo? A co bude dál?

Před rokem Spojené státy zahájily svůj první vojenský útok proti syrskému režimu. Mnozí předpokládali, že půjde o krok, který by mohl zásadním způsobem změnit občanskou válku v této zemi. Americké válečné lodě 6. dubna 2017 bombardovaly vládní leteckou základnu raketami. Stalo se tak den poté, co při chemickém útoku připisovaném syrské vládě zemřelo více než 80 Syřanů. Změnilo se ale od té doby vůbec něco?

Svět před rokem obletěly fotografie mrtvých dětí s otevřenýma očima. Americký prezident Donald Trump řekl, že přijal opatření v reakci na chemický útok, který podle něj „překročil rudou linii“. „Ani po roce ale hrůzy v Sýrii neskončily. Děti se každodenně obávají smrti. A v sobotu zřejmě další chemický útok zabil desítky lidí v povstaleckém městě Dúma,“ připomíná stanice CNN.

Co se změnilo od loňského amerického útoku? A co se ještě může stát?

Stalo se: Společná zpráva Organizace spojených národů a mezinárodních inspektorů zaměřených na chemické zbraně zjistila, že za sarinový útok z dubnu 2017, který zabil více než 80 lidí, byl zodpovědný syrský režim. Režim syrského prezidenta Bašára Asada ale trvá na tom, že s útokem nemá nic společného. Vláda také trvá na tom, že nemá žádné chemické zbraně.

V únoru mluvčí mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že USA „velmi znepokojují další zprávu o používání plynného chloru ze strany syrského režimu k terorizování občanů" ve východní Ghútě. Šlo už o třetí hlášený incident v regionu za posledních 30 dní. Nikdo se nepřihlásil k odpovědnosti za poslední útok v sobotu a syrský režim opět odmítá jakoukoli účast. Protivládní aktivisté však říkají, že syrské vojenské vrtulníky vypustily na Dúmu barelové bomby naplněné chemickými látkami, které dusily některé obyvatele a u dalších způsobily silní křeče.

Co bude dál? Trump varoval, že za poslední hlášený chemický útok bude „zaplacena vysoká cena“. Neuvedl však, co přesně touto cenou myslí.

Asadův režim dosahuje územních zisků

Stalo se: V uplynulém roce získal syrský režim, podporovaný Ruskem a Íránem, větší kontrolu nad oblastmi ovládanými rebely a zadusil naděje těch, kteří se chtějí zbavit Asada a jeho autokratického režimu. Krvavé bitvy zuří už od roku 2011, kdy se civilisté změnili v rebely, kteří se snažili ukončit čtyři desetiletí vlády rodiny Asadů, připomíná CNN.

Rebelové nyní řídí malé území v Sýrii. Východní Ghúta je od roku 2012 obklíčena, syrská armáda se už od února přibližuje. Tato ofenzíva byla provedena s podporou Ruska a v rozporu s výzvou OSN na příměří.

Co bude dál? Idlib je nyní jedinou zbývající syrskou provincií, která je plně řízena povstaleckými skupinami. Ale Idlib i byl také bombardován a jeho osud zůstává nejistý.

400 tisíc obětí

Stalo se: Od počátku občanské války v roce 2011 zemřelo podle odhadů OSN více než 400 000 lidí. To je víc než celá populace amerického města New Orleans. Utrpení se neomezuje jen na oběti leteckých a bombových útoků. Jen v roce 2018 bylo více než půl milionu lidí vysídleno z oblasti východní Ghúty, Idlibu a Afrínu. Informoval o tom humanitární poradce OSN pro Sýrii Jan Egeland. „Je velmi špatný čas na to, abychom se obrátili zády k civilistům v Sýrii," řekl Egeland.

Mnoho z těch, kdo byli zabiti, jsou děti. V březnu ředitelka regionální komunikace UNICEF Juliette Touma uvedla, že v prvních dvou měsících roku 2018 bylo zabito 432 dětí a 803 dalších bylo zraněno. Humanitární organizace se při pomoci zraněným a umírajícím civilistům musejí potýkat s obtížemi.

Co bude dál? V neděli Lékaři bez hranic (Medecins Sans Frontieres) uvedli, že jimi podporovaná zdravotnická zařízení od začátku obnoveného syrského vládního útoku od 18. února do 4. března přijala více než 1.000 mrtvých a 4.800 zraněných z východní Ghúty. Skupina uznává, že čísla „podceňují" ztráty, jelikož neobsahují údaje ze všech lékařských klinik podporovaných MSF v oblasti ani zařízení mimo její působnost.

Islámský stát utrpěl velké ztráty

Stalo se: IS se v Sýrii během prvních let občanské války podařilo získat silnou půdu pod nohama především proto, že situace v zemi byla chaotická. Nedávno však IS utrpěl výrazné ztráty. V říjnu roku 2017 ohlásily americké síly „úplné osvobození" syrského města Rakka, které bylo faktickým hlavním městem IS v Sýrii po dlouhé tři roky. Zatímco

Co bude dál? Trump řekl, že USA brzy dosáhnou úplného vítězství nad IS, úředníci ministerstva obrany USA nedávno potvrdili, že pokrok proti IS byl do značné míry zastaven kvůli nedávnému vojenskému vpádu Turecka do syrského regionu Afrín, čímž začala operace proti kurdským bojovníkům, kteří kvůli tomu museli přestat bojovat s džihádisty. Turecko, spojenec NATO, zahájil v lednu operaci zaměřenou na kurdské skupiny v provincii Afrín, aby vyčistil pohraniční oblast od milic, kterou považuje za teroristickou organizaci.

Trump tvrdí, že chce vojáky ze Sýrie stáhnout

Stalo se: V prosinci USA oznámily, že v Sýrii je asi 2 000 amerických vojáků, kteří podporují místní síly bojující proti IS.

Co bude dál? Trump řekl minulý měsíc, že poté, co vojáci pomohou s údery proti IS, se americké jednotky začnou „velmi brzy" vracet domů. „Rozdrtíme IS," řekl 29. března. „Velmi brzy odejdeme ze Sýrie. Necháme ostatní, aby se starali.“

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.
USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rusko a Čína se hlásí o slovo, moc USA upadá? Analytik varuje před sílícím chaosem

NÁZOR - Spojenými státy vedený úder na Sýrii je možná za námi, alespoň pro zatím, ale válka, která jej vyvolala - stejně jako širší mezinárodní konfrontace, která ji živí -, se jen více zamotala. S tímto tvrzením vystoupil v komentáři pro server Reuters ředitel think tanku Project for the Study of the 21st century, bezpečnostní a mezinárodněpolitický analytik Peter Apps.

Více souvisejících

útok USA na Sýrii (7. 4. 2017) plynový útok v syrském Idlibu (4.4.2017) Sýrie USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

včera

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

včera

včera

včera

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

včera

16. června 2025 21:43

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy