Brusel - Nejpozději do šesti měsíců by měly být ukončeny kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru. Pěti evropským zemím to dnes doporučila Evropská komise.
Kontroly byly zavedené v souvislosti s migrační krizí v roce 2015. Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Komise zároveň vyzvala k zavedení „alternativních opatření", která by zajistila zachování úrovně bezpečnosti v EU.
Místopředseda komise Frans Timmermans uvedl, že „díky našemu společnému úsilí jsou naše vnější hranice nyní silnější a bezpečnější“. „Nastal čas, abychom učinili poslední konkrétní krok k postupnému návratu k normálnímu fungování schengenského prostoru," řekl eurokomisař pro otázky vnitra Dimitris Avramopulos, podle kterého je třeba učinit vše pro to, aby byl Schengen ochráněn.
Komise dnes zároveň vyzvala, aby členské země zavedly „alternativní opatření", jež by zajistila zachování současné úrovně bezpečnosti jako například přiměřené policejní kontroly v pohraničí a na hlavních dopravních cestách.
Kontroly na vnitřních schengenských hranicích země zavedly předloni v souvislosti s příchodem stovek tisíc uprchlíků, většinou po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Řecko a západní Balkán do Rakouska a Německa. Tisíce migrantů se nicméně nadále pokoušejí dostat do Evropy, především přes Libyi a Středozemní moře.
Členské země mohou dle pravidel zavést kontroly na vnitřních hranicích Schengenu až na dva roky. Naposledy byly prodlouženy v únoru na tři měsíce. Podle aktuálního návrhu EU, který musí schválit na nejbližším summitu prezidenti a premiéři členských zemí, by kontroly měly skončit v listopadu.
Současná opatření na vnějších hranicích schengenského prostoru vstoupila v platnost na počátku letošního dubna. Země na hranicích společného prostoru mají nyní za povinnost kontrolovat doklady nejen občanům třetích zemí, ale i občanům EU, a to při vstupu do Schengenu i při odchodu z tohoto prostoru. Opatření je vedeno především snahou omezit cesty občanů unijních zemí například do Sýrie, kde by mohli mít zájem bojovat v řadách teroristických organizací.
Související
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Aktuálně se děje
před 54 minutami
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno před 2 hodinami
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
před 2 hodinami
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
před 3 hodinami
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
před 4 hodinami
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
před 5 hodinami
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
před 6 hodinami
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
před 7 hodinami
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
před 8 hodinami
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
před 8 hodinami
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
před 9 hodinami
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
před 9 hodinami
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
před 10 hodinami
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
před 11 hodinami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 12 hodinami
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 13 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 14 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 15 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě