Praha/Washington/Paříž - Průměrná výše české penze se pohybuje kolem 12 tisíc korun. Ve Francii jsou na tom o něco lépe a tamní penze jsou skoro dvojnásobné. Přesto je to stále nic oproti penězům, které bude měsíčně brát dosluhující prezident Francois Hollande.
Francouzský prezident Francois Hollande bude moci po odchodu z Elysejského paláce počítat s příjmem ve výši asi 15 tisíc eur měsíčně. V přepočtu na české koruny to činí zhruba 400 tisíc. Uvedl to deník Le Figaro.
Částka, která se z našeho pohledu může zdát astronomická, je souhrnem čtyř dávek. Bude pobírat klasický politický důchod ve výši 5184 eur, jako bývalý poslanec mu dostane dalších 6208 eur, 3473 eur dostane jako bývalý člen auditního dvora a zbylých 235 eur mu budou vyplácet jako bývalému předsedovi rady kraje Correze.
To ale není vše. Podle deníku by Hollande mohl požádat o členství v ústavní řadě, což by pro něj znamenalo příjem 14.000 eur navíc. Tím pádem by se jeho důchod vyšplhal na hranici tří čtvrtin milionu korun. O tento příspěvek ale prý Hollande už nemá zájem.
Jako exprezident bude mít Hollande i tak řadu výhod. Připadne mu nárok na zařízený a vybavený byt a dvě osoby, které se o něj budou starat. K dispozici bude nadále mít auto se dvěma řidiči a ochranku.
Podobné služby si může nárokovat například i bývalý prezident Spojených států Barack Obama. Ten má podle deníku Independent po odchodu z Bílého domu nárok na penzi ve výši 200 tisíc dolarů ročně, tedy zhruba pět milionů korun. Pokud tuto částku rozpočítáme na jednotlivé měsíce, zjistíme, že se od toho francouzského důchodu zase až o tolik neliší.
O podobných financích si ale čeští prezidenti mohou nechat zdát. Miloš Zeman se nechal slyšet, že než nastoupil do funkce hlavy státu, jeho penze činila 14 tisíc korun měsíčně. Oproti tomu jeho předchůdce Václav Klaus pobírá dle dostupných informací důchod ve výši 50 000 korun a ve stejné výši pobírá i doživotní rentu.
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Související
Kdo stane v čele francouzské vlády? Spekuluje se i o bývalém prezidentovi
Hračkářství na webu viní Západ z války na Ukrajině. Policie: Není to trestný čin
François Hollande , Barack Obama , Václav Klaus , Miloš Zeman , důchody
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák