Varšava - Moskva v pátek předala Varšavě další dokumenty o masakru polských důstojníků v Katyni v roce 1940. Stalo se tak tři dny před návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Polsku, informuje v pátek agentura Reuters.
Dokumenty popisující masakr 22 000 polských důstojníků sovětskou tajnou policií v lese u Katyně tvoří 61 svazků.
"Zatím jsme svazky detailně neanalyzovali, znamená to ale, že většina dokumentů o Katyni je v našich rukou," řekl k tomu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
"Těžké okamžiky naší společné minulosti by neměly mít negativní dopad na naše současné a budoucí vztahy," řekl Reuters nejmenovaný úředník ruské vlády.
Katyň je jednou z nejtemnějších událostí polských dějin. Masové hroby v Katyni jako první objevili němečtí vojáci, když nacistické Německo v roce 1941 zaútočilo na Sovětský svaz. Po válce sovětská propaganda označovala masakr za "zvěrstvo německých fašistů".
Příkaz k hromadné popravě vydal ve skutečnosti stalinský režim na návrh tajné služby NKVD. Ta dospěla k názoru, že není žádoucí, aby se váleční zajatci, kteří zastávají nepřátelské postoje k Sovětskému svazu a ke komunismu vůbec, vrátili do svých domovů.
Sovětský svaz o masakru lhal půl století. Až v roce 1990 sovětský prezident Michail Gorbačov přiznal, že za masakr v Katyni jsou odpovědní Sověti. Ruská Státní duma na konci listopadu po bouřlivém zasedání přijala deklaraci, v níž uznává, že za masakr polských zajatců u Katyně je přímo zodpovědný Stalin a jeho režim.
Pozornost k masakru obrátila v dubnu 2010 nehoda speciálu polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Letadlo se zřítilo na cestě do Katyně, kde měly desítky nejvyšších polských politických funkcionářů u příležitosti 70. výročí tragédie uctít památku obětí.
Pro Poláky se ztráta elity národa stala "druhou Katyní".
Související
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák