Paříž - Ve věku 89 let zemřela Simone Veilová, někdejší první ministryně ve francouzské vládě a také první žena v čele Evropského parlamentu. Do dějin se zapsala "zákonem Veilové" z roku 1975, který umožnil potrat bez hrozby trestního stíhání.
"Má matka zemřela dnes ráno doma. 13. července by jí bylo 90 let," uvedl syn Jean Veil podle listu Le Figaro. Agentura AFP charakterizovala zesnulou jako "charismatickou a populární Francouzku", jejíž život poznamenala deportace do Osvětimi i boj za lepší životní podmínky Evropanek.
Za druhé světové války přežila uvěznění v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi, kam byla deportovaná jako šestnáctiletá dívka. Otec, matka a bratr se z nacistických táborů nikdy nevrátili, přežila pouze Simone a její dvě sestry. Právě tato zkušenost ji vedla k pevnému přesvědčení o potřebě sjednocení Evropy. Říkávala, že Evropská unie ji smířila s 20. stoletím.
Předsedkyní Evropského parlamentu byla letech 1979-1982 (až dosud se dočkala jen jediné následovnice v podobě Nicole Fontaineové, která stála v čele EP v letech 1999-2002).
Později se znovu stala stala ministryní sociálních věcí a zdravotnictví. Tuto funkci zastávala ve vládě premiéra Édouarda Balladura v letech 1993 až 1995. Z politiky se pak stáhla, ale ve veřejném životě zůstala jako předsedkyně nadace připomínající holokaust.
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Netopí se, neteče voda. Tisíce domácností v Praze jsou kvůli havárii bez tepla
před 1 hodinou
Kuba čelí kvůli zadržení Madura jednomu z nejobtížnějších období moderní historie
před 2 hodinami
Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé
před 3 hodinami
Předpověď počasí do konce ledna. Meteorologové očekávají oteplování
včera
Smutná zpráva v úvodu roku. Zemřel kněz Miloslav Fiala
včera
Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato
včera
Útočník z obchodního centra v Hradci Králové míří do vazby
včera
Maduro se cítí nevinen. Jsem venezuelský prezident, hlásal před soudem
včera
Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko
včera
Policie vyšetřuje vraždu na Strakonicku. Část těla hledali potápěči v řece
včera
Mrazy budou i nadále silné. Meteorologové prodloužili varování
včera
Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi
včera
"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice
včera
Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně
včera
Odporné, zhodnotilo za potlesku veřejnosti Okamurův projev litvínovské ANO. Babiš jej brání
včera
Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové
včera
Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska
včera
Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila
včera
Moskevské vysílání, udeřil Kupka. Fiala z SPD zpochybňoval ruskou vinu za Vrbětice
včera
Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj
Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.
Zdroj: Libor Novák