Stockholm – V souvislosti s bezpečnostním pochybením, kvůli kterému čeští pracovníci technologické společnosti IBM získali přístup ke dvěma tajným policejním databázím ve Švédsku, došlo v tamní vládě k zemětřesení. Švédský ministr vnitra Anders Ygeman a ministryně infrastruktury Anna Johanssonová rezignovali na své funkce.
Podle agentury Reuters demisi ministrů dnes oznámil švédský premiér Stefan Löfven, který zároveň jmenoval nové ministry. Změny ve vládě přicházejí poté, co švédská opozice ve středu sdělila, že kvůli skandálu plánuje vyvolat hlasování o nedůvěře ministrům obrany, vnitra a infrastruktury.
Šéf rezortu obrany Peter Hultqvist dnes uvedl, že ve funkci zůstane, přestože mu hrozí hlasování o nedůvěře. Novým ministrem vnitra byl jmenován Morgan Johansson, který doposud působil jako ministr spravedlnosti, a novým ministrem infrastruktury se stal Tomas Eneroth, který byl dosud šéfem sociálnědemokratických poslanců ve švédském parlamentu.
Média zveřejnila minulý týden informace, podle kterých si švédská dopravní správa Transportstyrelsen v roce 2015 objednala u IBM údržbu počítačových sítí. Při předávce systémů ale švédský úřad nedodržel bezpečnostní postupy, takže trojice českých techniků IBM měla i bez příslušné bezpečnostní prověrky možnost přístupu ke všem uloženým datům dopravní správy včetně tajných databází. Kromě Čechů získali přístup do citlivých částí švédských sítí i srbští počítačoví správci. Ti mohli přes zabezpečenou švédskou vládní síť sledovat komunikaci mezi dopravní správou a 34 dalšími švédskými vládními agenturami.
Jedna z databází shromažďovala kriminální záznamy, druhou tvořil seznam podezřelých, kteří v mnoha případech ještě nevěděli, že jsou předmětem vyšetřování. Známky toho, že by se tajné informace dostaly mimo okruh těch, kteří k nim měli přístup, zatím zjištěny nebyly.
Bezpečnostní experti selhání kritizují a tvrdí, že díky přístupu do databází technici mohli, pokud by chtěli, veškerá data libovolně měnit či mazat. Poukazují také na to, že zájem o uložené údaje by mohl mít organizovaný zločin a také cizí státy.
Související
V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková