Polsko a Maďarsko se vydaly špatnou cestou, píše britský deník. Zmiňuje také Česko

Nejvyšší soud není pouze nejvyšší polskou odvolací instancí všech případů trestních a občanskoprávních řízení, rozhoduje také o platnosti voleb, schvaluje účetnictví politických stran a rozhoduje v disciplinárních řízeních vedeným proti soudcům.

Tento vývoj je dosud pravděpodobně tím nejstrašidelnějším projevem pravicové, nacionalistické a populistické neliberální demokracie, která zakořenila v Polsku a Maďarsku (PiS zcela předvídatelně soudnictví vykresluje jako zkorumpované a ve službách elit). Mezinárodní společenství neví, jak na tuto linii reagovat - někteří z politiků neliberální tendence podpořili či k nim podněcovali.

Projev (amerického prezidenta) Donalda Trumpa při varšavské návštěvě, jímž hrál na notu xenofobních sklonů svého hostitele, vyslal jen špatné politické signály: mnozí mají za to, že polskou vládu povzbudil k tomu, že ve věci soudní reformy jednala rychle.

Obdobně přijal (izraelský premiér) Benjamin Netanjahu Maďarsko. Navzdory tomu, (maďarský premiér) Viktor Orbán velebí Miklóse Horthyho, který stál v čele země během druhé světové války a přispíval k posílání Židů do táborů smrti. Navzdory kampani, kterou Orbán vede proti Georgi Sorosovi (amerického finančníka maďarského původu nemá rád ani Netanjahu). Orbán svému izraelskému protějšku zopakoval, že Maďarsko antisemitismus nepřipustí. Soros a další ovšem tvrdí, že billboardy, jimiž maďarská vláda na židovského finančníka útočí kvůli tomu, že napadá postoj maďarské vlády proti uprchlíkům, nezaměnitelný podtón antisemitismu obsahují. Izraelská vláda zrušila prohlášení svého velvyslance, který plakáty odsoudil.

Maďarsko a Polsko (a Česká republika) by se za to, že zavřely dveře uprchlíkům, mohly dočkat ze strany unie finančního trestu. Politická vlna, která se vzedmula proti velkorysejšímu postoji (německé kancléřky) Angely Merkelové, jim ale dodává na pocitu, že postupují správně. Ve sporu o uprchlících ovšem rezonuje mnohem hlubší střet hodnot - proto Budapešť zaútočila na neziskové organizace a snaží se zavřít Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou Soros založil. V tomto smyslu lze konstatovat, že útok vedený proti jeho osobě není osobní: jde při něm o to, co tento filantrop zosobňuje. Maďarsko sice v podrývání justice ani zdaleka nepokročilo tolik jako Polsko, ale je na stejné cestě. Útoky na média a univerzity i mezinárodní kritika se v případě těchto dvou zemí nápadně podobají.

Zatímco ostatní členské země EU vyjádřily znepokojení nad "neústavními" reformami v Polsku, Británie prohlásila, že každá země má právo sledovat "svou vlastní demokratickou agendu". I Británie má svou agendu: vrazit mezi země visegrádské čtyřky (V4) a zbytek EU klín, a pomoci si tím při jednání o vystoupení z unie. Do Polska mazaně vyslala mladou fotogenickou dvojici z královské rodiny, čímž Polsku zalichotila, aniž by riskovala politické nepříjemnosti. Malého prince George nikdo o polském soudnictví zpovídat nebude.

Zbytek EU mezitím znepokojuje rostoucí nestabilita a více než kdykoli dříve pozbývá jistotu v tom, jak se potýkat s odlišným kurzem uvnitř společenství. Řada zemí - zejména Nizozemsko - však postupuje rázně a některé vkládají naději do toho, že (francouzský prezident) Emmanuel Macron se nechá přesvědčit a vezme situaci do rukou. Belgie nadnesla možnost, že by se Polsku mohl zamezit přístup k unijnímu rozpočtu. Varšava a Budapešť sice EU a její hodnoty napadají, ale unijní peníze si s potěšením berou.