NÁZOR - Francouzskému prezidentovi rekordně klesá obliba mezi voliči. Pokles je patrný od samotného zvolení letos na jaře. Ve světě přitom státník působí jako mladý energický politik, který přináší minimální do evropské politiky tolik potřebnou dynamiku.
Podle amerického deníku Washington Post vzbuzuje francouzský prezident Emmanuel Macron různé reakce v domovské Francii a jinde ve světě. Devětatřicetiletý politik zůstává ve světě symbolem mladé dynamičnosti, miláčkem sociálnědemokratických voličů zasažených brexitem i protipóle Donalda Trumpa.
Ve Francii ale popularita muže, jež učinil přítrž tamnímu populismu, strmě klesá. Podle expertů byl jeho počáteční pád v oblibě předpokládaný, nikdo ale nečekal, že rozdíl bude tak propastný. Podle posledního průzkumu serveru YouGov, který byl zveřejněn začátkem srpna, Macrona schvaluje jen 36 procent Francouzů. To je zhruba podobné číslo, jakému se těší Trump mezi Američany. V květnových volbách dalo přitom Macronovi hlas 66 procent voličů.
Poslední průzkum také vzbuzuje otázky o životaschopnosti nově založené politické strany prezidenta (Vpřed!) a jeho ambiciózních ekonomických návrzích. Podle ředitele výzkumů společnosti YouGov Antoni Minnitiho za pokles obliby může nedostatek prezidentova respektu vůči francouzské armádě, nedostatek disciplíny a nezkušenost, kterou se mohou pochlubit politici z ostatních parlamentních stran.
Ostatní míní, že pokles jeho obliby může být částečně vysvětlen prezidentovým postavením v systému. Prezident Francie může rozpustit parlament a sklízí za to příslušné ovace nebo kritiku. "Je to léčka prezidentského systému," říká Sudhir Hazareesingh, expert na francouzskou politiku z Univerzity v Oxfordu. Macronovu stranu navíc dle jeho slov tvoří "kompletní sada nováčků". "Nejsou zvyklí na parlamentní procedury a nejsou tak jednotní, jak by se chtělo doufat," dodává. Macronovo hnutí lákalo na širokou směs kvalifikovaných mužů i žen z různých odvětví.
Největší roli však hraje Macronova osobnost. To je to, co občané nejsnáze pozorují. Macron od svého zvolení téměř neposkytuje rozhovory, raději pořádá dlouhé promluvy v sálech Versailles, symbolu francouzského království. Možná i to mu vysluhuje nejnižší popularitu, jakou kdy francouzský prezident po zvolení měl. Lépe si vedl i Sarkozy nebo Hollande. Roli může hrát i nejasný návrh na to, aby se jeho manželka Brigitte stala "oficiální" první dámou - to znamená, že by stejně jako v USA měla samostatný rozpočet financovaný z peněz daňových poplatníků. Občané navíc tuto možnost odmítli v petici podepsané 300 tisíci lidmi.
Otázky vzbuzuje i Macronův postoj směrem k armádě. Po svém inauguraci se nový prezident rychle zaměřil na vojenské výdaje, což je neočekávaný krok vzhledem k jeho slibům snižovat vládní výdaje s cílem zachovat určitou rozpočtovou disciplínu, která by byla v souladu s pokyny Evropské unie. I když se příští rok zavázal zvýšit vojenské výdaje, na stole jsou stále škrty ve výši 1 miliardy dolarů v rozpočtu na obranu v roce 2017. Kvůli možným škrtům na obranu se dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který zpochybnil Macronovu úlohu šéfa ozbrojených sil.
"Francouzská armáda je v těžké situaci, protože právě škrty v rozpočtu na ní tu máme posledních 25 let," říká Vincent Desportes, francouzský generál ve výslužbě v jednom z rozhovorů. "Z podstaty věci potřebujeme podporu. Macron řekl, že ji poskytne, ale první věc, kterou udělal bylo, že své slovo vzal zpátky," vysvětluje nespokojenost.
Nelibost vzbuzuje samotné Macronovo vystupování vůči armádním představitelům. Označují ho za nediplomatické - jde navíc o prezidenta, který nikdy v armádě nesloužil. Ve veřejném prohlášení ve věci sporů kvůli škrtům na armádu Macron řekl: "Já jsem váš šéf,". Mínil tím, že nebude tolerovat tlak a komentáře ze strany armádních funkcionářů vůči jeho krokům.
Podle Hazareesingha může být velkým Macronovým nedostatkem nedostatek transparentnosti před veřejností. "Přijal velmi čistou strategii - nemluvit s tiskem," říká. "Soustředí se navíc na otázky zahraniční politiky a Evropu - chce tam prosadit svou autoritu, a to mu jde. Ale pokud to budete dělat příliš dlouho, lidé si začnou myslet, že se staráte jen o okázalé věci a ne o každodenní problémy svých občanů," dodává.
Související
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
Francie , Emmanuel Macron , prezident Francie
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 1 hodinou
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 3 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 4 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák