Proč popularita Macrona rapidně klesá? Odborníci vyjmenovali důvody

NÁZOR - Francouzskému prezidentovi rekordně klesá obliba mezi voliči. Pokles je patrný od samotného zvolení letos na jaře. Ve světě přitom státník působí jako mladý energický politik, který přináší minimální do evropské politiky tolik potřebnou dynamiku.

Podle amerického deníku Washington Post vzbuzuje francouzský prezident Emmanuel Macron různé reakce v domovské Francii a jinde ve světě. Devětatřicetiletý politik zůstává ve světě symbolem mladé dynamičnosti, miláčkem sociálnědemokratických voličů zasažených brexitem i protipóle Donalda Trumpa. 

Ve Francii ale popularita muže, jež učinil přítrž tamnímu populismu, strmě klesá. Podle expertů byl jeho počáteční pád v oblibě předpokládaný, nikdo ale nečekal, že rozdíl bude tak propastný. Podle posledního průzkumu serveru YouGov, který byl zveřejněn začátkem srpna, Macrona schvaluje jen 36 procent Francouzů. To je zhruba podobné číslo, jakému se těší Trump mezi Američany. V květnových volbách dalo přitom Macronovi hlas 66 procent voličů. 

Poslední průzkum také vzbuzuje otázky o životaschopnosti nově založené politické strany prezidenta (Vpřed!) a jeho ambiciózních ekonomických návrzích. Podle ředitele výzkumů společnosti YouGov Antoni Minnitiho za pokles obliby může nedostatek prezidentova respektu vůči francouzské armádě, nedostatek disciplíny a nezkušenost, kterou se mohou pochlubit politici z ostatních parlamentních stran. 

Ostatní míní, že pokles jeho obliby může být částečně vysvětlen prezidentovým postavením v systému. Prezident Francie může rozpustit parlament a sklízí za to příslušné ovace nebo kritiku. "Je to léčka prezidentského systému," říká Sudhir Hazareesingh, expert na francouzskou politiku z Univerzity v Oxfordu. Macronovu stranu navíc dle jeho slov tvoří "kompletní sada nováčků". "Nejsou zvyklí na parlamentní procedury a nejsou tak jednotní, jak by se chtělo doufat," dodává. Macronovo hnutí lákalo na širokou směs kvalifikovaných mužů i žen z různých odvětví. 

Největší roli však hraje Macronova osobnost. To je to, co občané nejsnáze pozorují. Macron od svého zvolení téměř neposkytuje rozhovory, raději pořádá dlouhé promluvy v sálech Versailles, symbolu francouzského království. Možná i to mu vysluhuje nejnižší popularitu, jakou kdy francouzský prezident po zvolení měl. Lépe si vedl i Sarkozy nebo Hollande. Roli může hrát i nejasný návrh na to, aby se jeho manželka Brigitte stala "oficiální" první dámou - to znamená, že by stejně jako v USA měla samostatný rozpočet financovaný z peněz daňových poplatníků. Občané navíc tuto možnost odmítli v petici podepsané 300 tisíci lidmi. 

Otázky vzbuzuje i Macronův postoj směrem k armádě. Po svém inauguraci se nový prezident rychle zaměřil na vojenské výdaje, což je neočekávaný krok vzhledem k jeho slibům snižovat vládní výdaje s cílem zachovat určitou rozpočtovou disciplínu, která by byla v souladu s pokyny Evropské unie. I když se příští rok zavázal zvýšit vojenské výdaje, na stole jsou stále škrty ve výši 1 miliardy dolarů v rozpočtu na obranu v roce 2017. Kvůli možným škrtům na obranu se dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který zpochybnil Macronovu úlohu šéfa ozbrojených sil.

"Francouzská armáda je v těžké situaci, protože právě škrty v rozpočtu na ní tu máme posledních 25 let," říká Vincent Desportes, francouzský generál ve výslužbě v jednom z rozhovorů. "Z podstaty věci potřebujeme podporu. Macron řekl, že ji poskytne, ale první věc, kterou udělal bylo, že své slovo vzal zpátky," vysvětluje nespokojenost.

Nelibost vzbuzuje samotné Macronovo vystupování vůči armádním představitelům. Označují ho za nediplomatické - jde navíc o prezidenta, který nikdy v armádě nesloužil. Ve veřejném prohlášení ve věci sporů kvůli škrtům na armádu Macron řekl: "Já jsem váš šéf,". Mínil tím, že nebude tolerovat tlak a komentáře ze strany armádních funkcionářů vůči jeho krokům. 

Podle Hazareesingha může být velkým Macronovým nedostatkem nedostatek transparentnosti před veřejností. "Přijal velmi čistou strategii - nemluvit s tiskem," říká. "Soustředí se navíc na otázky zahraniční politiky a Evropu - chce tam prosadit svou autoritu, a to mu jde. Ale pokud to budete dělat příliš dlouho, lidé si začnou myslet, že se staráte jen o okázalé věci a ne o každodenní problémy svých občanů," dodává. 

Související

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.
Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron prezident Francie

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 3 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy