Proč popularita Macrona rapidně klesá? Odborníci vyjmenovali důvody

NÁZOR - Francouzskému prezidentovi rekordně klesá obliba mezi voliči. Pokles je patrný od samotného zvolení letos na jaře. Ve světě přitom státník působí jako mladý energický politik, který přináší minimální do evropské politiky tolik potřebnou dynamiku.

Podle amerického deníku Washington Post vzbuzuje francouzský prezident Emmanuel Macron různé reakce v domovské Francii a jinde ve světě. Devětatřicetiletý politik zůstává ve světě symbolem mladé dynamičnosti, miláčkem sociálnědemokratických voličů zasažených brexitem i protipóle Donalda Trumpa. 

Ve Francii ale popularita muže, jež učinil přítrž tamnímu populismu, strmě klesá. Podle expertů byl jeho počáteční pád v oblibě předpokládaný, nikdo ale nečekal, že rozdíl bude tak propastný. Podle posledního průzkumu serveru YouGov, který byl zveřejněn začátkem srpna, Macrona schvaluje jen 36 procent Francouzů. To je zhruba podobné číslo, jakému se těší Trump mezi Američany. V květnových volbách dalo přitom Macronovi hlas 66 procent voličů. 

Poslední průzkum také vzbuzuje otázky o životaschopnosti nově založené politické strany prezidenta (Vpřed!) a jeho ambiciózních ekonomických návrzích. Podle ředitele výzkumů společnosti YouGov Antoni Minnitiho za pokles obliby může nedostatek prezidentova respektu vůči francouzské armádě, nedostatek disciplíny a nezkušenost, kterou se mohou pochlubit politici z ostatních parlamentních stran. 

Ostatní míní, že pokles jeho obliby může být částečně vysvětlen prezidentovým postavením v systému. Prezident Francie může rozpustit parlament a sklízí za to příslušné ovace nebo kritiku. "Je to léčka prezidentského systému," říká Sudhir Hazareesingh, expert na francouzskou politiku z Univerzity v Oxfordu. Macronovu stranu navíc dle jeho slov tvoří "kompletní sada nováčků". "Nejsou zvyklí na parlamentní procedury a nejsou tak jednotní, jak by se chtělo doufat," dodává. Macronovo hnutí lákalo na širokou směs kvalifikovaných mužů i žen z různých odvětví. 

Největší roli však hraje Macronova osobnost. To je to, co občané nejsnáze pozorují. Macron od svého zvolení téměř neposkytuje rozhovory, raději pořádá dlouhé promluvy v sálech Versailles, symbolu francouzského království. Možná i to mu vysluhuje nejnižší popularitu, jakou kdy francouzský prezident po zvolení měl. Lépe si vedl i Sarkozy nebo Hollande. Roli může hrát i nejasný návrh na to, aby se jeho manželka Brigitte stala "oficiální" první dámou - to znamená, že by stejně jako v USA měla samostatný rozpočet financovaný z peněz daňových poplatníků. Občané navíc tuto možnost odmítli v petici podepsané 300 tisíci lidmi. 

Otázky vzbuzuje i Macronův postoj směrem k armádě. Po svém inauguraci se nový prezident rychle zaměřil na vojenské výdaje, což je neočekávaný krok vzhledem k jeho slibům snižovat vládní výdaje s cílem zachovat určitou rozpočtovou disciplínu, která by byla v souladu s pokyny Evropské unie. I když se příští rok zavázal zvýšit vojenské výdaje, na stole jsou stále škrty ve výši 1 miliardy dolarů v rozpočtu na obranu v roce 2017. Kvůli možným škrtům na obranu se dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který zpochybnil Macronovu úlohu šéfa ozbrojených sil.

"Francouzská armáda je v těžké situaci, protože právě škrty v rozpočtu na ní tu máme posledních 25 let," říká Vincent Desportes, francouzský generál ve výslužbě v jednom z rozhovorů. "Z podstaty věci potřebujeme podporu. Macron řekl, že ji poskytne, ale první věc, kterou udělal bylo, že své slovo vzal zpátky," vysvětluje nespokojenost.

Nelibost vzbuzuje samotné Macronovo vystupování vůči armádním představitelům. Označují ho za nediplomatické - jde navíc o prezidenta, který nikdy v armádě nesloužil. Ve veřejném prohlášení ve věci sporů kvůli škrtům na armádu Macron řekl: "Já jsem váš šéf,". Mínil tím, že nebude tolerovat tlak a komentáře ze strany armádních funkcionářů vůči jeho krokům. 

Podle Hazareesingha může být velkým Macronovým nedostatkem nedostatek transparentnosti před veřejností. "Přijal velmi čistou strategii - nemluvit s tiskem," říká. "Soustředí se navíc na otázky zahraniční politiky a Evropu - chce tam prosadit svou autoritu, a to mu jde. Ale pokud to budete dělat příliš dlouho, lidé si začnou myslet, že se staráte jen o okázalé věci a ne o každodenní problémy svých občanů," dodává. 

Související

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 
Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron prezident Francie

Aktuálně se děje

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

včera

včera

22. července 2026 21:16

22. července 2026 19:58

22. července 2026 18:47

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

22. července 2026 17:26

22. července 2026 16:08

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy