NÁZOR - Francouzskému prezidentovi rekordně klesá obliba mezi voliči. Pokles je patrný od samotného zvolení letos na jaře. Ve světě přitom státník působí jako mladý energický politik, který přináší minimální do evropské politiky tolik potřebnou dynamiku.
Podle amerického deníku Washington Post vzbuzuje francouzský prezident Emmanuel Macron různé reakce v domovské Francii a jinde ve světě. Devětatřicetiletý politik zůstává ve světě symbolem mladé dynamičnosti, miláčkem sociálnědemokratických voličů zasažených brexitem i protipóle Donalda Trumpa.
Ve Francii ale popularita muže, jež učinil přítrž tamnímu populismu, strmě klesá. Podle expertů byl jeho počáteční pád v oblibě předpokládaný, nikdo ale nečekal, že rozdíl bude tak propastný. Podle posledního průzkumu serveru YouGov, který byl zveřejněn začátkem srpna, Macrona schvaluje jen 36 procent Francouzů. To je zhruba podobné číslo, jakému se těší Trump mezi Američany. V květnových volbách dalo přitom Macronovi hlas 66 procent voličů.
Poslední průzkum také vzbuzuje otázky o životaschopnosti nově založené politické strany prezidenta (Vpřed!) a jeho ambiciózních ekonomických návrzích. Podle ředitele výzkumů společnosti YouGov Antoni Minnitiho za pokles obliby může nedostatek prezidentova respektu vůči francouzské armádě, nedostatek disciplíny a nezkušenost, kterou se mohou pochlubit politici z ostatních parlamentních stran.
Ostatní míní, že pokles jeho obliby může být částečně vysvětlen prezidentovým postavením v systému. Prezident Francie může rozpustit parlament a sklízí za to příslušné ovace nebo kritiku. "Je to léčka prezidentského systému," říká Sudhir Hazareesingh, expert na francouzskou politiku z Univerzity v Oxfordu. Macronovu stranu navíc dle jeho slov tvoří "kompletní sada nováčků". "Nejsou zvyklí na parlamentní procedury a nejsou tak jednotní, jak by se chtělo doufat," dodává. Macronovo hnutí lákalo na širokou směs kvalifikovaných mužů i žen z různých odvětví.
Největší roli však hraje Macronova osobnost. To je to, co občané nejsnáze pozorují. Macron od svého zvolení téměř neposkytuje rozhovory, raději pořádá dlouhé promluvy v sálech Versailles, symbolu francouzského království. Možná i to mu vysluhuje nejnižší popularitu, jakou kdy francouzský prezident po zvolení měl. Lépe si vedl i Sarkozy nebo Hollande. Roli může hrát i nejasný návrh na to, aby se jeho manželka Brigitte stala "oficiální" první dámou - to znamená, že by stejně jako v USA měla samostatný rozpočet financovaný z peněz daňových poplatníků. Občané navíc tuto možnost odmítli v petici podepsané 300 tisíci lidmi.
Otázky vzbuzuje i Macronův postoj směrem k armádě. Po svém inauguraci se nový prezident rychle zaměřil na vojenské výdaje, což je neočekávaný krok vzhledem k jeho slibům snižovat vládní výdaje s cílem zachovat určitou rozpočtovou disciplínu, která by byla v souladu s pokyny Evropské unie. I když se příští rok zavázal zvýšit vojenské výdaje, na stole jsou stále škrty ve výši 1 miliardy dolarů v rozpočtu na obranu v roce 2017. Kvůli možným škrtům na obranu se dostal do sporu s náčelníkem generálního štábu Pierrem de Villiersem, který zpochybnil Macronovu úlohu šéfa ozbrojených sil.
"Francouzská armáda je v těžké situaci, protože právě škrty v rozpočtu na ní tu máme posledních 25 let," říká Vincent Desportes, francouzský generál ve výslužbě v jednom z rozhovorů. "Z podstaty věci potřebujeme podporu. Macron řekl, že ji poskytne, ale první věc, kterou udělal bylo, že své slovo vzal zpátky," vysvětluje nespokojenost.
Nelibost vzbuzuje samotné Macronovo vystupování vůči armádním představitelům. Označují ho za nediplomatické - jde navíc o prezidenta, který nikdy v armádě nesloužil. Ve veřejném prohlášení ve věci sporů kvůli škrtům na armádu Macron řekl: "Já jsem váš šéf,". Mínil tím, že nebude tolerovat tlak a komentáře ze strany armádních funkcionářů vůči jeho krokům.
Podle Hazareesingha může být velkým Macronovým nedostatkem nedostatek transparentnosti před veřejností. "Přijal velmi čistou strategii - nemluvit s tiskem," říká. "Soustředí se navíc na otázky zahraniční politiky a Evropu - chce tam prosadit svou autoritu, a to mu jde. Ale pokud to budete dělat příliš dlouho, lidé si začnou myslet, že se staráte jen o okázalé věci a ne o každodenní problémy svých občanů," dodává.
Související
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
Francie , Emmanuel Macron , prezident Francie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 4 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 5 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 7 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 8 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 9 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 11 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák