Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Reakce světových trhů na toto oznámení byla okamžitá a velmi dramatická. Cena ropy typu Brent se skokově zvýšila o více než 7 % a překonala hranici 102 dolarů za barel. Investoři se obávají, že totální blokáda ochromí dodávky surovin z oblasti Perského zálivu, což by mohlo mít devastující dopady na globální energetickou stabilitu a prohloubit inflační tlaky.

Evropské akciové trhy otevřely po víkendu v červených číslech. Německý index DAX klesl o jedno procento, francouzský CAC-40 ztratil téměř procento a britský FTSE 100 oslabil o necelých 0,4 %. Analytici varují před obdobím zvýšené turbulence, i když někteří doufají, že Trumpova strategie „škrcení“ Íránu je pouze nátlakovou taktikou, od které by mohl v případě dohody ustoupit.

Z vojenského hlediska Centcom upřesnil, že blokáda nebude bránit lodím, které proplouvají Hormuzským průlivem do jiných zemí nebo z nich. V oblasti jsou již přítomny americké torpédoborce USS Frank E. Petersen Jr. a USS Michael Murphy, které mají za úkol čistit vody od námořních min dříve položených íránskými revolučními gardami. Přesto zůstává situace v průlivu extrémně napjatá.

Írán na americké výhrůžky reagoval velmi ostře. Předseda íránského parlamentu prohlásil, že se země pod nátlakem nevzdá. Islámské revoluční gardy navíc varovaly, že s jakýmikoliv vojenskými plavidly, která se přiblíží k jejich výsostným vodám nebo budou ohrožovat jejich zájmy v průlivu, naloží velmi tvrdě. Riziko přímého vojenského střetu mezi oběma mocnostmi tak dosáhlo kritické úrovně.

Analytici se domnívají, že Trumpův tah je mimo jiné mířen na Čínu. Írán totiž zajišťuje přibližně 16 % čínského dovozu surové ropy a většina těchto dodávek proudí právě přes Hormuzský průliv. Pokud USA dokážou tyto dodávky efektivně zastavit, mohl by Peking pocítit dostatečný tlak na to, aby přinutil Teherán k přijetí podmínek nové jaderné dohody, kterou Washington požaduje.

Britský premiér Keir Starmer se od amerického postupu distancoval. Uvedl, že Spojené království blokádu íránských přístavů nepodporuje a soustředí se především na to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní obchod. Podle něj je deeskalace jedinou cestou, jak co nejrychleji snížit ceny energií, které dopadají na britské domácnosti.

Starmer zdůraznil, že Londýn se nenechá zatáhnout do války, ačkoliv uznal, že primární příčinou omezení dopravy v Perském zálivu je chování Íránu. Mezinárodní společenství je nyní rozděleno v pohledu na to, zda je agresivní blokáda účinným nástrojem diplomacie, nebo zda jde o nebezpečný hazard, který může vyústit v nekontrolovaný globální konflikt.

Monitorovací systémy jako BBC Verify nebo MarineTraffic nyní bedlivě sledují každý pohyb lodí v oblasti. Zatímco tankery přepravující plyn a chemikálie nadále průlivem proplouvají, jejich posádky pečlivě uvádějí cílové destinace mimo Írán, aby se vyhnuly americkému zásahu. Celý svět nyní s napětím očekává, jakým způsobem bude blokáda po vypršení ultimáta v praxi vymáhána.