Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

Orbán si přímo liboval v provokování hlavního proudu a bruselských úředníků. Dlouhou dobu byl pro Evropskou unii pověstným trnem v oku, ale kdykoli na něj Brusel zaútočil, dokázal situaci využít ve svůj prospěch. Stylizoval se do role antiglobalisty, přestože do země masivně zval německé automobilky nebo asijské výrobce baterií pro elektromobily. Ačkoli se prezentoval jako největší zastánce národní suverenity, odmítal podpořit suverenitu sousední Ukrajiny v jejím boji proti Rusku.

Podobné rozpory provázely i jeho politiku v oblasti migrace. Veřejně proti ní ostře brojil, ale v tichosti podporoval příchod pracovníků ze Srí Lanky, Filipín, Turecka či Ukrajiny, aby zajistil pracovní sílu pro své nové továrny. Ani jeho štědrá podpora rodinné politiky nepřinesla očekávané výsledky. V roce 2025 klesla porodnost v Maďarsku na hodnotu 1,31, což je paradoxně stejné číslo, jaké Orbán převzal od socialistů při svém nástupu k moci v roce 2010.

Způsob, jakým maďarský premiér v neděli večer uznal svou porážku, ukázal jeho silný cit pro budování obrazu v očích veřejnosti. Vždy se choval jako politik, který věří v princip „vítěz bere vše“, což uplatňoval po celou dobu svého vládnutí. Po získání ústavní většiny v roce 2010 neváhal přepsat ústavu a od základů změnit volební systém, soudnictví i ekonomické struktury země tak, aby vyhovovaly zájmům jeho vlastní strany Fidesz.

Maďarští voliči však v nedělním hlasování dali jasně najevo, že už na sobě nenechají dále experimentovat. Rozhodujícím faktorem byl vzestup Pétera Magyara, kterému se podařilo Orbána porazit díky tomu, že na každé shromáždění přinášel maďarskou vlajku a nabízel inkluzivnější pojetí národní identity. Lidé v Maďarsku se cítili vyčerpaní neustálými konflikty, které Orbánova vláda vyhledávala na domácí i mezinárodní scéně.

Kromě politické únavy hrála roli i ekonomická situace. Maďarům se přestalo líbit prohlubování rozdílů mezi bohatými a chudými, zatímco střední třída v zemi postupně slábla. Přestože Orbán většinu svých politických bitev vyhrál, jeho národ už nechtěl bojovat, ale toužil po klidu a míru. Voliči si přáli normálně fungující zemi, která bude mít v zahraničí respektovaný hlas, ale nebude vyvolávat zbytečné rozepře.

Právě toto uklidnění a návrat k normálu slibuje vítěz voleb Péter Magyar. Ve svém projevu k davům slavícím na břehu Dunaje prohlásil, že nedělní noc patří oslavám, ale hned druhý den ráno začíná tvrdá práce na obnově země. Magyarovi se podařilo zvítězit drtivým rozdílem a ovládnout parlament, což mu dává silný mandát k realizaci jeho vizí.

Orbánova éra, založená na neustálém vymezování se proti nepřátelům, se zdá být u konce. Maďarsko nyní stojí na prahu nové kapitoly, ve které by měly prázdné slogany a strašení nahradit konkrétní řešení a jednota. Budoucí vývoj ukáže, jak rychle se zemi podaří vymanit z dědictví šestnáctiletého experimentu a najít své místo v moderní Evropě.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko volby v Maďarsku Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 3 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci

Přes 300 tisíc lidí již muselo opustit své domovy ve Francii a Španělsku kvůli rozsáhlým požárům, které obě země trápí už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se zde zatím nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy