Válka s KLDR: Pošle Evropa Jižní Koreji a Japonsku na pomoc vojáky?

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová ostře odsoudila nejnovější severokorejský test rakety středního doletu schopné nést jadernou nálož, která před několika dny přeletěla Japonsko a dopadla do Tichého oceánu. Stejně reagovala na všechny předchozí odpaly raket.

Mezinárodní odsouzení bylo rychlé, ale severokorejský diktátor Kim Čong-un opět tato varování ignoroval a trvá na tom, že jeho národ bude rakety dál testovat a odpalovat je do Tichého oceánu. Řekl, že sankce uložené Radou bezpečnosti OSN dostanou Korejský poloostrov k „extrémní úrovni výbuchu".

Mogheriniová dodala, že EU by se měla zaměřit na „vhodnou reakci v těsné konzultaci s klíčovými partnery a v souladu s jednáními Rady bezpečnosti OSN". Není nicméně jasné, zda by EU poslala vojenské síly do tohoto regionu, píše server Deutche Welle.

DW poukazuje na to že dnešní situace je velmi odlišná od situace v roce 1950, kdy začal první konflikt mezi Severní a Jižní Koreou. „Pokud se příměří zhroutí a my se vrátíme k válečným podmínkám na poloostrově, plán by byl, že OSN znovu převezme vojenskou kontrolu - a v závislosti na politických situacích v jiných spojeneckých zemích nebo organizacích, jako je NATO nebo EU - pak přijme individuální rozhodnutí o poskytnutí podpory,“ vysvětluje Daniel Pinkston, profesor mezinárodních vztahů univerzity v Soulu.

Bojovníci a podpora, kterou by mohly potenciálně poskytnout jiné země, „by mohla být velmi důležitá," řekl pro DW a poukázal na to, že řada národů již provedla společné cvičení s japonskými a jihokorejskými jednotkami i s americkými jednotkami umístěnými v tomto regionu. Zapojila se ni nich i Velká Británie, což Pchjongjangu nenechal bez povšimnutí. Severokorejská centrální zpravodajská agentura na konci srpna označila Washington a Soul za „válečníky", kteří provádějí „provokativní válečná cvičení", ale také s varovala, že Británie „ bude čelit bídnému konci", pokud se zúčastní dalších cvičení.

Stephen Nagy, vysokoškolský profesor mezinárodních vztahů na mezinárodní křesťanské univerzitě v Tokiu, uvádí, že „došlo k posunu pozornosti Evropy směrem k Dálnému východu, zejména pokud jde o Jihočínské moře a zajištění toho, aby mezinárodní námořní dráhy zůstaly otevřené". To samozřejmě může zahrnovat třeba Čínu, je to ale právě Severní Korea, která se ocitla evropském kolektivním radaru.

„Evropa zjevně sleduje schopnosti Severního Koreje v oblasti mezikontinentálních balistických raket a rozhoduje, zda představují přímou hrozbu. Pokud by došlo k posunu, bylo by to silný podnět k tomu, aby EU spolupracovala s Jižní Koreou a Japonskem," řekl Nagy.

Problém je však zkomplikovaný evropským zájmem o konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem a nutností vyslání sil v případě, že se tato situace znovu zhorší do rozsáhlých bojů. „Kdyby na Korejském poloostrově vypukla válka, nemyslím si, že potrvá roky, jako tomu bylo minule. Očekávám, že USA to skončí poměrně rychle," řekla Nagy. „Mohlo by to být příliš rychlé, než aby ostatní země mohly poskytnou významnější síly, ale určitě by to byla Evropa a další země, které by hrály roli v následném budování toho, co by po konfliktu zbylo,“ myslí si.

„Snad největší přínos Evropy by představovala okamžitá pomoc milionům civilistů, kteří by uvízli v bojích, při budování funkční vlády, při rekonstrukci infrastruktury, při odstraňování pozemních min a bezpočtu dalších situací, které by byly potřebné k tomu, aby se nová Severní Korea opět dostala na nohy,“ dodal Nagy.