Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit

Podle Vanceho však případné zmírnění útoků není podmínkou dohody o příměří, ale spíše dobrovolným gestem Izraele. Viceprezident zdůraznil, že na straně Íránu došlo k „legitimnímu nedorozumění“. Teherán se totiž mylně domníval, že se klid zbraní automaticky vztahuje i na území Libanonu. Vance však reportérům na palubě Air Force Two jasně řekl, že takový slib Američané nikdy nedali a Libanon do dohody zahrnut nebyl.

Bílý dům trvá na tom, že příměří je striktně zaměřeno na vztahy mezi USA a Íránem a na ochranu amerických spojenců, tedy Izraele a arabských států v Perském zálivu. Pokud se Írán rozhodne nechat jednání ztroskotat kvůli konfliktu v Libanonu, který s ním podle Vanceho nemá nic společného, je to čistě jeho volba. Tato interpretace však naráží na realitu v terénu, kde izraelské nálety na Bejrút a další oblasti Libanonu dosahují rekordní intenzity.

V reakci na izraelskou ofenzivu se ozývají také ozbrojené skupiny v sousedním Iráku. Akram al-Kaabí, vůdce proíránských milicí Harakat Hizballáh al-Nujaba, obvinil Izrael ze zrady a lží. Podle jeho prohlášení Izrael soustavně porušuje sliby a útočí na civilisty. Al-Kaabí pohrozil, že „Fronta odporu“ se vrátí k ozbrojeným akcím, aby Izrael potrestala silou. Tvrdí, že se časy změnily a Izrael bude své „věrolomnosti“ litovat.

Napětí se přenáší i do strategicky významného Hormuzského průlivu. Přestože íránská agentura Fars informovala o zastavení dopravy ropných tankerů, mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že Írán Washington ujistil o pokračujícím volném průjezdu. Tato komunikační neshoda podtrhuje nestabilitu celého regionu. Leavittová navíc zmínila překvapivý nápad prezidenta Trumpa, že by USA měly z provozu v průlivu generovat zisky, což bude tématem dalších diskusí.

Prezident Donald Trump se k situaci staví s jemu vlastní nekompromisností. Leavittová hájila jeho dřívější ostré výroky, včetně hrozeb totálním zničením, jako nezbytný vyjednávací styl, který přivedl znepřátelené strany k jednacímu stolu. Pro Trumpa je nyní absolutní prioritou otázka íránského vysoce obohaceného uranu. Právě kontrola jaderného programu bude klíčovým bodem další fáze vyjednávání, která má začít již tento víkend v Pákistánu.

Do Islámábádu vysílá americký prezident silný vyjednávací tým. Kromě viceprezidenta JD Vanceho se rozhovorů zúčastní také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Toto složení delegace naznačuje, že Spojené státy přikládají víkendovému summitu mimořádnou důležitost a hodlají využít osobních vazeb k dosažení trvalejší dohody.

Zatímco se diplomaté připravují na cestu, Trump nešetří kritikou ani směrem k vlastním spojencům. Podle mluvčí Bílého domu prezident prohlásil, že spojenci v NATO „byli testováni a selhali“, když Spojeným státům během války neposkytli dostatečnou pomoc. Tato rétorika naznačuje, že USA hodlají v budoucnu postupovat v regionu mnohem více po vlastní ose, bez ohledu na tradiční alianční vazby.

Íránský ministr zahraničí mezitím varoval, že podmínky příměří jsou pro Teherán „jasné a srozumitelné“. Washington si podle něj musí vybrat, zda chce skutečně udržet klid zbraní, nebo hodlá pokračovat ve válce prostřednictvím izraelských rukou. Tato prohlášení naznačují, že íránská trpělivost s izraelskými údery v Libanonu je u konce a každá další hodina může rozhodnout o úspěchu či krachu celé mírové iniciativy.