Česko neplní kvóty na uprchlíky. Jak nás může EU potrestat?

Řízení o porušení unijního práva je několika fázový proces, který se může táhnout celé roky, než padne soudní verdikt. V první řadě musí uplynout termín, do kterého jsou členské státy povinné dodržet svůj závazek. Pokud se tak nestane, zahájí Evropská komise administrativní fázi řízení, kdy se pošle formální upozornění a zpravidla se dává lhůta dvou měsíců na vyjádření. Poté následuje další dvouměsíční lhůta na nápravu a teprve pak se podává žaloba k soudu.

V případě, že Soudní dvůr potvrdí, že členský stát nesplnil své povinnosti, je mu dán čas k přijmutí opatření vedoucí k ukončení příslušného práva Unie. Pokud ani zde nedojde ke zlepšení, pak se ukládá trest, který může mít formu paušální částky nebo penále. Nic jiného právně vymáhat ani nelze.

Co se týče finanční částky, dostáváme se do stamilionových výšek. Sankce by měla odrážet tři základní kritéria: závažnost porušení práva, dobu trvání tohoto porušení, odstrašující účinek sankce postačující k zamezení recidivy. V případě České republiky je minimální paušální částka aktuálně stanovena na 1 736 000 EUR, to je při dnešním kurzu víc jak 45 milionů 300 tisíc korun.

Odborníci z českého ministerstva vnitra však zacházejí ještě dál. Jejich odhady hovoří o čtvrt miliardě za základní pokutu a dalších desítkách tisíc za každý den následně nesplněné povinnosti. Česká republika by přišla o hodně velkou částku.

I bez odporu České republiky, Maďarska a Polska nefunguje dvouletý program příliš dobře. Původní odhady počítaly s přerozdělením 120-160 tisíc uprchlíků, zatím ale členské státy přijaly ani ne 20 tisíc osob. Česko se do konce května ujalo 12, Maďarsko nebo Polsko nikoho. Potíže způsobuje i fakt, že v Itálii nebo v Řecku prostě není dostatečný počet migrantů, kteří by podmínky přesunu vůbec splňovali.