Rána odpůrcům Bruselu? Akademik promluvil o vývoji EU

Unie vstupuje do nové fáze

Evropští politici podle Hammonda zareagovali rychle. "Jen pár měsíc poté, co předseda Evropské rady Donald Tusk v únoru varoval, že hrozby, jimž EU čelí, jsou nebezpečnější než kdy předtím, a (Unie) se musí vypořádat s výzvami, které se dříve neobjevovaly, alespoň ne v takové míře, italský ministr pro Evropu Saandro Gonzi v květnu oznámil, že Unie vstupuje do nové fáze," píše odborník.     

Tato fáze znamená víc než jen pozitivní ekonomické zprávy či volební vítězství francouzského centristy Emmanuela Macrona, resp. jeho nizozemského kolegy Marka Ruttea, konstatuje Hammond. Vysvětluje, že jde také o integrační agendu v oblasti obrany a bezpečnosti.

Jak se Británie připravuje na brexit, zbývající lídři Evropy nalézají stále větší konsensus ohledně opatření k posílení bezpečnosti, ochrany hranic a sdílení zpravodajských informací, poukazuje akademik. Dodává, že Bruselu to poskytuje příležitost zrychlit plány na větší vojenskou spolupráci mezi členy EU, známou jako Evropský obranný akční plán.

Daná agenda je živena útoky militantů na civilisty, jako tím v Barceloně, probíhajícím tlakem migrace a novou globální strategií v zahraniční a bezpečnostní oblasti, kterou minulý rok avizovala vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, deklaruje Hammond. Poukazuje, že navíc v Evropě existuje strach z ruské asertivity po anexi Krymu a obavy z nejistých závazků amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči NATO s ohledem na jeho stížnosti, že Washington za obranu svých evropských spojenců platí neúměrnou sumu.

Všechny překážky nezmizely

"Británie tradičně odmítala větší bezpečnostní spolupráci na kontinentu, jelikož se bála, že by oslabovala národní suverenitu a potenciálně podrývala NATO," vysvětluje odborník. Podotýká, že chystaný odchod Spojeného království z EU může přiblížit cíle těch, jako jsou předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová, tedy vytvoření evropské armády.

Jiné překážky pro integraci pochopitelně nezmizely, varuje expert. Připomíná, že Macronova schopnost dostát slibům přeměnit Evropy po brexitu v životaschopnější unii může být ohrožena ztrátou jeho popularity u francouzských voličů, stejně jako nadále existuje výzva v podobě migrační krize a rostoucí asertivity Ruska.  

Stále větší počet evropských politiků nicméně evidentně věří, že nedávná euroskeptická vlna již má svůj vrchol za sebou, domnívá se Hammond. Tvrdí, že mnoho důležitých lidí v Evropě se tak sjednocuje v podpoře postupu proti brexitu a Trumpově nediplomatické rétorice.

Juncker tak kupříkladu americkému prezidentovi sdělil, že by si měl přestat přát, aby další země napodobily Velkou Británii, připomíná akademik. Odkazuje také na průzkum společnosti Pew Research Center, který ukázal, že podpora organizace sídlící v Bruselu loni vzrostla na většině kontinentu, přičemž jen ve Francii a Německu to bylo o 18%.

Poslední kolo rozhovorů o brexitu z pohledu hlavního vyjednavače EU Michela Barniera nešlo tak dobře, jak by si přál, připouští Hammond. "Ale i tak není divu, že evropští politici nyní chytli jarní vánek do plachet," deklaruje odborník.