Ve volbách v Norsku podle odhadů uspěla pravicová vládní koalice

Jako nejsilnější jednotlivá politická formace sice z voleb patrně vzejde opoziční Dělnická strana Jonase Gahra Störeho, ale podle odhadů opět nebude schopna ani se svými spojenci vytvořit parlamentní většinu. Agentura DPA však upozorňuje, že ještě není rozhodnuto, protože dvě ze stran koalice balancují na čtyřprocentním prahu zajišťujícím poslanecké mandáty.

Labouristé sice získali zhruba 27,5 procenta hlasů a premiérčina Konzervativní strana Höyre 25,6 procenta, ale čtveřice pravicových stran dohromady by podle odhadů měla obsadit většinu 88 poslaneckých míst ve 169členném Stortingu. Potvrdil se tak předvolební trend rostoucí podpory vládních stran úměrný oživení norské ekonomiky. Volební průzkumy během uplynulého roku přitom favorizovaly spíše Dělnickou stranu a její středolevé spojence. Ti ale podle odhadů budou mít jen 81 poslanců.

Protiimigrační Strana pokroku, která se při předchozích volbách v roce 2013 do parlamentu dostala poprvé, může počítat se zhruba 15 procenty hlasů. Další dvě strany tvořící vládní koalici, Křesťanská lidová strana a Liberální strana Venstre, se nejspíš do Stortingu probojují jen těsně. Strana zelených zřejmě z parlamentu vypadne.

Zatímco šéfka Konzervativní strany Höyre Solbergová se prezentovala jako záruka pokračujícího ekonomického růstu, labouristický vůdce Störe slíbil, že posílí sociální stát, ovšem za cenu opětovného zvýšení daní.

Poslední průzkum deníku Aftenposten naznačoval, že by čtveřice pravicových stran mohla obsadit těsnou většinu 85 poslaneckých míst ve 169členném Stortingu. Středolevé strany si v průzkumu připsaly zisk 77 křesel.

Zbylých sedm mandátů připadlo Straně zelených, která se označuje za nezávislou a je připravena vyjednávat s kýmkoli kromě protipřistěhovalecké Strany pokroku, která byla poslední čtyři roky ve vládě.

Na konečné výsledky se ale tentokrát bude čekat déle. Nová bezpečnostní opatření totiž nařizují, že všechny hlasy musejí být sečteny jak ručně, tak elektronicky.