V Evropě jsou dva miliony uprchlíků. Polovina neví, jestli tu zůstane, část se někam ztratila

V roce 2015 bylo v zemích EU, v Norsku a ve Švýcarsku podáno přibližně 1,3 milionu žádostí o azyl, přičemž v roce 2016 bylo podáno dalších 1,2 milionu. Tyto dva roky společně tvoří 20% všech žádostí o azyl podaných v Evropě od osmdesátých let, následkem čehož se jedná o nejvyšší vlnu žadatelů o azyl od druhé světové války. Více než polovina žadatelů o azyl (53%) je ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Odhaduje se že, dvě třetiny (asi 760 000) evropských žadatelů o azyl z období 2015-16, čekaly na rozhodnutí o jejich případech ještě na konci roku 2016. Další třetina (asi 385 000) se odvolala poté, co jejich první žádost byla zamítnuta. Odhadem asi 885 000 žadatelům o azyl byl jejich nárok potvrzen, což znamená že mohou v Evropě zůstat alespoň dočasně.  Okolo zbývajících 75 000 uchazečů bylo navráceno do jejich domovských zemí, případě do zemí mimo EU. Poloha 100 000 žadatelů, jejichž žádosti byly zamítnuty, není známá. Je možné, že zůstali v Evropě nelegálně, opustili Evropu nebo požádali o jiný status přistěhovalce.

Průběh žádosti o azyl

Všichni uprchlíci v Evropě, ať už jsou nezletilí nebo dospělí, jsou povinni jednotlivě požádat o azyl orgány země, do které prvně přišli. Čekací doba pro podání žádosti se může v jednotlivých zemích značně lišit, i když země Evropské unie, Norsko a Švýcarsko se dohodly na společných zásadách při řešení žádostí o azyl. Nejkratší čekací doby mají žadatelé o azyl ze Sýrie v Německu, jejich žádosti jsou vyřízeni okolo tří měsíců. Pro kontrast, průměrná doba čekání na azyl v Norsku činí více než rok.

Tyto rozsáhlé časové lhůty závisí na řadě faktorů, včetně zpracovatelské kapacity státu, původu žadatele o azyl či politického tlaku na orgány, aby urychlily nebo zpomalily zpracování žádostí o azyl. Zatímco jsou žádosti vyřizovány, mnoho žadatelů o azyl čeká na rozhodnutí ve vládních zařízeních, jako jsou školy, hotely nebo letiště, kde jsou poskytovány potraviny a zdravotní péče. Ti, jejichž žádost trvá déle, žijí v uprchlických čtvrtích. Ve většině zemí je žadatelům v průběhu vyřizování jejich žádosti znemožněn přístup na trh práce, ačkoliv v některých evropských zemí může být udělen, pokud se proces zpozdí o několik měsíců než bylo očekáváno.

Pokud je žádost o azyl schválena, obdrží povolení k pobytu na určitý počet let v závislosti na situaci v jeho domovské zemi a v zemi podání žádosti. Žadatel o azyl je rovněž oprávněn získat legální zaměstnání. Pokud je žádost zamítnuta, může jednotlivec podat odvolání a znovu čekat na nové rozhodnutí. Žadatelé, kteří jsou odmítnutí, mohou být vráceni do svých domovských zemí nebo posláni do země mimo EU. Někteří také zůstávají v Evropě jako neoprávnění přistěhovalci.

Nejdéle čekající národy a nejpomalejší státy

Na prvním místě čekajících žadatelů o azyl jsou Albánci. Z 80 000 žadatelů o azyl jich na konci roku 2016 čekalo 75 000 (89%). Jen o něco menší procentuální podíl je v případě žadatelů z Kosova. Z 65 000 žadatelů jich na rozhodnutí čeká 50 000, tj. 77 %. Na třetím místě jsou Afghánci, jenž zároveň představují po Syřanech druhou nejpočetnější skupinu žadatelů o azyl. Z 310 000 žadatelů čeká na rozhodnutí 240 000, což je stejný procentuální podíl jako u žadatelů z Kosova a též i Íránu (60 000 žádostí, 45 000 čekajících). Dlouho též čekají ruští žadatelé (72%), o něco méně ukrajinští (65%).

Co se týče zemí, kam je podávána žádost, nejdéle nechává čekat žadatele Maďarsko. Z 70 000 žadatelů jich čeká 65 000 (94%). O nic rychlejší není ani Řecko – z 50 000 lidí na vyřízení žádosti čeká 45 000 osob (90%). Tyto státy představují extrémní případy, třetí „nejpomalejší“ Španělsko už má mnohem nižší procentuální podíl (69%) čekajících žadatelů (20 000) na celkový počet žadatelů (25 000).

Nejvíce lidí žádá o azyl v Německu (1 090 000). Hned po něm následuje Itálie s 185 000 žadateli, Švédsko (155 000), Francie (145 000) a Rakousko (125 000). Z těchto států nejmenší počet čekajících žadatelů v rámci procentuálního podílu na celkový počet žadatelů, má Itálie (55 000 čekajících – 28%). Velmi nízký procentuální podíl má též Německo (49%), přičemž stále má největší počet čekajících žadatelů (530 000). Jen o procento horší je Švédsko (75 000 – 50%). Francie ( 85 000 – 59%) a zvláště Rakousko (80 000 -66%) jsou už na tom hůře.