Co to EU zkouší? Analytik varuje před strategickou katastrofou

Hry rozehrály obě strany

Britský ministr financí had Phillip Hammond jasně prosazuje měkký berxit, když například varuje, že letecká doprava mezi Spojeným královstvím a EU by se mohla dokonce zastavit, pokud by nedošlo k dohodě, připomíná analytik. Dodává, že podle Hammonda by britská vláda také neměla zbytečně utrácet peníze za plánování scénářů, co by nastalo, když k dohodě mezi Londýnem a Bruselem nedojde.  

Proti tomu britská premiérka Theresa Mayová sice dává najevo, že by k nějaké dohodě dojít mělo, ale zároveň zřetelně tvrdí, že jednání o brexitu by neměla trvat déle než do března 2019, podotýká McRae. Zdůrazňuje, že rozhovory se přitom zdají být ve slepé uličce a ministr pro brexit David Davis varuje, že se Británie má připravit na scénář bez dohody.  

"Cílem je vytvořit tlak na vyjednavače EU, stejně jako v případě řečí o tom, že země hledá alternativu v podobě připojení se k USA, Kanadě a Mexiku v rámci Severoamerické dohody o volném obchodu," píše komentátor. Konstatuje, že s ohledem na rozměr problému a složitost jednání by měla v Británii existovat disciplinovaná, stejně smýšlející skupina ministrů - obdoba válečného kabinetu -, která by prezentovala odsouhlasenou jednotnou strategii.

Taková strategie ale neexistuje, deklaruje McRae s tím, že by bylo mylné vinit pouze britskou stranu. Odkazuje na nedávné prohlášení dánského ministra financí Kristiana Jensena, podle něhož EU hraje "hru" se svými požadavky na vysoké platby za brexit a voláním po "urychleném" kompromisu.

Taková situace podle analytika vede k hlubšímu problému - struktura vyjednávání, tedy nejprve dohoda o podmínkách rozchodu a teprve poté rozhovory o vzájemném obchodu, staví odcházející zemi do nevýhodného postavení. "V případě Spojeného království jsme obzvláště v nevýhodě, jelikož jednou ze dvou našich silných karet je příspěvek do rozpočtu EU, zhruba 10 miliard liber," píše McRae. Soudí, že hrát na tuto kartu, aniž by z toho neplynul přístup k evropskému trhu, by bylo hloupé, a proto je třeba učinit kompromis.

EU hraje takticky tvrdou hru a požaduje co nejvíce, přiznává Brit. Důvod je podle něj jednoduchý: Brusel má přijít o druhého největšího přispěvatele do společného rozpočtu a čím víc dokáže od Spojeného království získat, tím méně bude třeba následně tlačit na zbylé členské státy.

Možnost zvrátit brexit slábne

"Pak je zde pochopitelná touha podpořit zastánce setrvání (v EU) skrze pokus přesvědčit Brity, že to vše byla špatná myšlenka," píše komentátor. Dodává, že Brusel se snaží oslabit již tak slabou britskou vládu a případně přimět obyvatele Spojeného království k přehodnocení svého rozhodnutí, ale ačkoliv se část Evropanů i Britů k této možnosti stále upíná, ta je každým dnem méně pravděpodobná.  

To, co je takticky prozřetelné, se může stát strategickou katastrofou, varuje analytik s tím, že některé členské státy EU, například Dánsko, si jisté riziko již uvědomují. Poukazuje, že zaznělo mnoho komentářů o nejasných cílech Velké Británie, které jsou sice oprávněné, ale zároveň zaznívá jen velmi málo komentářů o nejasných cílech EU.

Otázka podle komentátora zní, zda Evropa chce mít přátelský a konstruktivní vztah se svým bývalým členem, nebo je připravena na bouřlivé a komplikované soužití. Čím větší bude v Británii panovat dojem, že Evropa se chová lakomě, tím větší bude riziko antagonistického vztahu, obává se McRae. Připomíná, že na slovech záleží a jedním z nejvíce deprimujících aspektů některých nedávných prohlášení politiků na obou stranách je právě drsná rétorika.

Rozhovory o brexitu by se měly týkat praktických věcí, nikoliv postojů, nabádá analytik. Varuje, že čím méně zdrženlivá bude rétorika, tím pravděpodobnější je hořký vztah mezi EU a Británií, alespoň ve střednědobém horizontu.

"S rozvodem musí souhlasit oba a koncept, že pouze jedna strana nese vinu byl dávno vyvrácen. Ve skutečnosti není čas na hry," píše McRae. V té souvislosti dává zapravdu dánskému ministru financí Jensenovi, že rozhovory přece nejsou žádná "raketová věda".