Syn nacisty Bormanna prý zneužíval chlapce

Osmdesátiletý Martin Bormann mladší se celý život snaží vyrovnat s temnou minulostí svého otce. Obvinění označil za "zničující".

Tehdejšího kněze obvinil ze zneužívání nyní třiašedesátiletý muž, který před půlstoletím chodil do klášterní školy řádu Srdce Ježíšovo v Salzburku. Muž tvrdí, že zneužívání trvalo dvanáct měsíců a Bormann se ho dopouštěl kolem roku 1960. Podle rakouských médií je oběť vážně nemocná a nemůže poskytovat rozhovory.

Právník oběti tvrdí, že současný stav jeho klienta je důsledkem toho, co se mu způsobil Bormann, a toho, že mu tehdy nevěřily ani jeho vlastní matka a babička.

"Byl jsem tak vážně zraněn, že jsem čtyři týdny nemohl jít pořádně na toaletu," vzkázal muž přes svého právníka. "Ačkoli je tento muž tak talentovaný - maluje, vyřezává - a může vypadat jako kultivovaný člověk, zkušenosti z dětství ve vteřině zcela zničily jeho život," řekl právník. Jeho klient nikdy nešel na terapii, protože "se příliš styděl".

Otec Walter Licklederer z klášterní školy v Salzburku sdělil, že je obviněním zdrcen.

Je to však jen o jedno ze stovek obvinění ze sexuálního zneužívání, které v Rakousku vznesli vůči kněžím bývalí žáci církevních škol.

Kmotrem Adolfa Martina Bormanna mladšího byl Adolf Hitler. Jako dítě vyrůstal mezi potomky nejvyšších představitel nacistického režimu a sám měl později zastávat vysokou funkci. Přezdívalo se mu Kronzi - korunní princ.

Poté, co se dozvěděl o otcových zločinech, se Martin Bormann v roce 1947 dal vysvětit na kněze. Luteránství své rodiny vyměnil za katolicismus. Mnoho let působil v Kongu, později se ale kněžství vzdal. V roce 1971 se oženil s bývalou jeptiškou, která ho ošetřovala, když utrpěl téměř smrtelné zranění. Pak učil teologii a v roce 1992 odešel do důchodu. Ještě před deseti lety však i přes zhoršující se zdravotní stav jezdil po německých a rakouských školách a vyprávěl o hrůzách nacistického režimu. V Izraeli setkal s těmi, kdo přežili koncentrační tábory.

Bormann starší byl osobním tajemníkem Adolfa Hitlera a druhým nejdůležitějším mužem nacistického Německa. V procesu v Norimberku byl po konci druhé světové války v nepřítomnosti odsouzen za válečné zločiny k trestu smrti.

Mnoho let se spekulovalo o tom, že se mu podařilo uprchnout do Jižní Ameriky.

Ve skutečnosti zemřel po zásahu granátem jen pár metrů od berlínského bunkru, kde Hitler spáchal sebevraždu. Jeho ostatky našli během stavby dálnice v roce 1972 a o 26 let později jejich totožnost potvrdily testy DNA.