Německo čeká zkáza? Historie se opakuje, Němci se nikdy nepoučí

Německo nyní čelí skutečné politické krizi. Všichni se sice přiklánějí k možnosti předčasných voleb, ty však situaci pravděpodobně nevyřeší a dilema tak i nadále zůstává stejné. Naopak nové hlasování by mohlo přispět ještě k větší fragmentaci Bundestagu. "Tohle je bezprecedentní situace v historii federální republiky," tvrdí odpůrce nových voleb prezident Frank-Walter Steinmeier.

Zářijové volby jsou ze širšího pohledu nesmírně významné, ukončili totiž éru poválečného uspořádání, šťastnou éru modernizace s politickou dominancí unie CDU a CSU. Je to přímý důsledek upřednostňování ekonomického a politického modelu v posledních letech, který kritikové zprava i zleva označují jako hyper-globalizaci.

"Německo se postupně obrací k nacionalismu. Je to přímý důsledek toho, že chudí, kterých je stále víc, revoltují a hlasují proti zavedeným politickým elitám. Je to trend v celé Evropě," domnívá se Ashoka Mody z Mezinárodní měnového fondu. Podle něj nejnižší vrstva nevidí žádný posun k lepšímu během celé generace, platy se nezvyšují tak rychle jako inflace a reformy v letech 2003 až 2004 způsobilo poptávku po levné pracovní síle, kterou můžou podnikatelé doplnit z východní Evropy.

Tolik avizované předčasné volby by přispěly k fragmentaci parlamentu, velké strany ztratí voliče, které budou hlasovat pro menší málo známá politická uskupení. Poslední průzkumy ukazují, že volební preference CDU/CSU je nejen nižší než během zářijových voleb, ale o skoro deset procentních bodů méně, než co měla unie v roce 2013. Pokles nezaznamenala jen vítězná strana, i AfD by podle průzkumu nyní dopadla o něco hůře než během voleb.

Hýbací silou je zde skupina obyvatel, která má pocit, že na ně stát zapomněl. Německo má sice velmi nízkou nezaměstnanost a kancléřka Angela Merkelová slibovala, že do několika let dosáhnout stoprocentní zaměstnanosti, problém chudých to však nijak neřeší. Ekonomika sice zažívá neustálý růst, který je však podle Německé národní banky trvale neudržitelný.

Odborníci sice tvrdí, že současná německá nestabilita nebude mít nijak zásadní vliv na eurozónu a fungování EU, důsledky však nyní už vidíme. Jednak se Francie, která doteď čekala s evropskými reformami na svého spojence, se automaticky posouvá do vůdcovské role, protože Německo bez vlády nemůže řešit evropské problémy.

Změny by to mohlo přinést i během jednání ohledně brexitu. Když se mluvilo o evropských zájmech, mělo se tím na mysli hlavně zájmy Německa jakožto největší evropské ekonomiky, žádní němečtí politici však nyní nebudou chtít jednat o zahraničních záležitostech, když mají politický chaos u sebe doma.

Německo tak nyní doplácí na to, že opět ignoruje svoje chudé. Změny v systému vždy odstartují ti, kteří se nemají dobře, a těch je v Německu více než dost. Této skupině, která přežívá od výplaty k výplatě a která za současného stavu nemá žádné růžové vyhlídky do budoucna, nic nebrání v tom, aby volali po změně. A politici, kteří nedokážou odpovědět na požadavky a blaho lidu, ti budou logicky z principů demokracie vystřídání.