Návod na řešení uprchlické krize existuje? Je to jednoduché, prostě zastavte války, zní z OSN

David Beasley už mnoho let varoval světové lídry, že pravým důvodem migrační krize je hlad lidí. V roce 2016 dosáhl počet hladovějících 815 milionů, většina z nich trpí kvůli konfliktům vyvolaných lidskou civilizací a sobeckostí. V roce 2015 se přitom světoví lídři zavázali společně s OSN k tomu, že do roku 2030 zlepší situaci extrémní chudoby ve všech zemích na planetě.

"Nulový hlad do roku 2030? No to je snad výsměch, v žádném případě se jim to nepovede, pokud nejdřív nevyřeší války," tvrdí Beasley. Extrémní chudoba je, když člověk musí přežívat s méně než 1,25 dolaru na den (asi 27 korun). "Řešení je jednoduché - ukončete války, lidi přestanou mít hlad. Když nebudou hladovět, přestanou migrovat, a místo peněz na jídlo jim můžeme investovat do infrastruktury a podpořit průmysl v rozvojových státech," domnívá se Beasley.

"Je to ostuda lidstva, že ještě dnes miliony nevinných trpí zbytečně. Že děti umírají na podvýživu. To vše jen a jen kvůli problémům, který si lidstvo na sebe přivolává samo," řekl Beasley po návštěvě některých ohrožených zemí, jako je Kongo, Jižní Súdán, Jemen, Sýrie nebo Somálsko.

Když se Beasley potkal letos s ugandským prezidentem Yowerim Musevenim, ten se ho zeptal, kolik peněz dává Světový potravinový program na pomoc Jižnímu Súdánu, se kterým Uganda sousedí. "Řekl jsem mu, že miliardu dolarů ročně. Zeptal jsem se ho, jak by se mu líbilo mít miliardu dolarů ročně na výstavbu silnic, vzdělání a rozvoj. Myslím, že to byl pro Museveniho zlomový okamžik," tvrdí Beasley.

"Házíme peníze do studny, které nemá dno. Děláme to jen z toho důvodu, abychom udrželi lidi naživu. To je sice moc hezké, ale trvale neudržitelné," tvrdí Beasley. Ten se také domnívá, že neschopností spolupracovat přichází svět o miliardy dolarů ročně. "Proč se státy nemůžou jednoduše domluvit a spolupracovat na ukončení konfliktů? Skončete zbytečné zabíjení v Jemenu, Sýrii nebo Jižním Súdánu a uvidíte, kolik peněz tím pádem zbude na rozvoj," dodává.

Podle Beasley jen za letošní rok potřebuje Světový potravinový program přibližně 7 miliard dolarů na to, aby nakrmil zhruba 80 milionů lidí. Jenom Spojené státy přispívají na rozpočet asi 30 procenty. Trumpova administrativa letos přispěje mezi 35 až 40 procenty, tedy asi 2,5 miliardy dolarů. Za nimi pak následuje s obrovským rozestupem Francie, která přispívá každoročně asi 30 miliony dolary. Mezi velkými dárci patří i Rusko nebo Čína, oproti USA však přispívají jen zlomek.

"A americký kongres mezitím pořád řeší, kde vezmou další peníze na obranu. Že by měli armádě přidat miliardu dolarů, ale není odkud na to vzít. Neustále jim říkám, tak ukončete války, pak nebude Světový potravinový program potřeba. A rázem byste měli miliardy navíc," rozhořčuje se Beasley. Stěžuje si taky na nízkou podporu Francie, vzhledem k tomu, kolik frankofonních zemích a bývalých francouzských kolonií potřebuje humanitární pomoc, by evropská velmoc měla přispívat v řádech sta milionů.

Podle Beasleyho se svět příliš soustředí na lidské konflikty a válečné zóny, což odebírá pomoc jiným státům, které trpí kvůli klimatickým změnám. "Sýrie, Irák, Islámský stát - to je lidský produkt. A my musíme řešit lidské konflikty na úkor jiných, třeba ze sahelské Afriky utíkají lidé před vedrem a globálního oteplování, naše ruce se však musí soustředit na Blízký východ a Africe nedokážeme pomoc," ztěžuje si Beasley.

Nesoustředěnost na Afriku však vytváří další podhoubí pro vznikl teroristických skupin, čímž si lidstvo jen připravuje další půdu pro budoucí válečnou zónu. "A pak nastane masivní migrace a všichni se budou divit, proč je z Evropy pikniková oslava, kde přistěhovalci začnou žít a přespávat v parcích," tvrdí Beasley.