Barcelona - Katalánští exministři, kteří jsou od 2. listopadu ve vazbě, by mohli být možná koncem tohoto týdne propuštěni na kauci. Spekuluje o tom deník El Periódico, podle kterého se dnes obhájci politiků chystají předložit žádost o propuštění na svobodu novému soudci, který případ v pátek převzal.
Advokáti exministrů hodlají argumentovat tím, že nejsou důvody pro to, aby jejich klienti byli nadále ve vyšetřovací vazbě. Podle obhajoby se nelze obávat jejich útěku mimo jiné proto, že sedm z osmi exministrů se chystá kandidovat v prosincových volbách regionálního katalánského parlamentu. Jejich kandidatura rovněž znamená, že uznali dočasné převzetí přímé správy Katalánska Madridem.
Podle deníku El Periódico by zřejmě koncem tohoto týdne mohl soudce Pablo Llarena předvolat katalánské politiky a dva separatistické lídry k výslechu. Po něm by měl zvážit, zda je ponechá ve vazbě bez možnosti kauce, jak o tom 2. listopadu rozhodla soudkyně jiného soudu Carmen Lamelaová.
Soudce Nejvyššího soud Llarena případ katalánských exministrů a kauzu dvou separatistických lídrů převzal na vlastní žádost proto, že má na starost kauzu členů bývalého vedení katalánského parlamentu, kteří jsou také obviněni ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Všechny tyto kauzy se točí kolem referenda o nezávislosti z 1. října a kolem rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament 27. října. Podle Llareny je logické vyšetřovat případy dohromady.
Llarena, na rozdíl od Lamelaové, neposlal nikoho ze členů bývalého vedení katalánského parlamentu do vazby bez možnosti kauce. Proto mnozí očekávají, že podobné předběžné opatření - tedy vazbu s možností kauce - by mohl Llarena nařídit i v případě exministrů.
Soudce Nejvyššího soudu Llarena tak má nyní na starost případ celé katalánské vlády, kterou Madrid koncem října odvolal, tedy včetně čtyř exministrů a bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Tato pětice politiků je v Belgii, kde čeká na rozhodnutí belgické justice o vydání do Španělska. Belgický soud je předvolal na 4. prosince.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu
před 2 hodinami
Počasí: Během dne se oteplí až na 17 stupňů, mrazy ale zatím zůstanou
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
Zdroj: Libor Novák