Migrace muslimů: Co to s Evropou udělá, když se příchod uprchlíků nebude regulovat?

Washington/Brusel - Během 3. prosince přišlo ze Spojených států amerických důležité rozhodnutí - administrativa prezidenta Donalda Trumpa v čele s ambasadorkou v OSN, Nikki Haleyovou, a ministra zahraničí Rexe Tillersona odmítla se i nadále podílet na spolupráci ohledně uprchlíků a migrantů.

Nezávazná úmluva podepsaná minulý rok v New Yorku mimo jiné uváděla, že členské země se zavážou k tomu, aby status uprchlíka byl i nadále mezinárodně uznávaný a že migrantům je potřeba zajistit důstojnost a bezpečnost na cestách. Rex Tillerson to argumentoval tím, že cíle OSN se neshodují s tím, co má Washington v plánu a že každý stát je i nadále zodpovědný za svou vlastní politiku a přístup k přijímání uprchlíků.

Pozorovatelům ovšem neuniklo, že Spojené státy se tak rozhodly poté, co byla zveřejněná studie společnosti Pew. Ta se totiž zabývala tím, jak moc se Evropa vlivem uprchlíků proměnila v letech od 2010 do 2016 a taky nabídla scénáře budoucnosti, jak by svět mohl vypadat, když bude muslimský exodus pokračovat. Po přečtení nejčernějších scénářů se člověk nemůže divit Washingtonu, že od toho dává ruce zpět.

I když byla studie provedená v Evropě, američtí politici nejspíš dostali výrazné varování, kam se svět může ubírat. Změna v náladě společnosti a vzestup pravicových tendencí v politice jsou přitom jen špičkou ledovce. Migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl jsou často používané výrazy v médiích, i když každé slovo označuje vlastně jiný stav. Dnes se však v Evropě chápe slovo migrant jako označení pro někoho, kdo přijel za rodinou, hledá lepší budoucnost, utíká před válkou nebo tíživou finanční situací ve vlastní zemi.

Studie od společnosti Pew se zaměřila na proměnu mezi lety 2010 a 2016 s tím, že krize vypukla v roce 2015. během té doby byl počet migrujících do Evropy dvakrát vyšší než v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Během minulých let migrovalo do Evropy kolem 3,7 lidí, kteří uvedli, že jsou muslimové, a 3,3 milionů lidí, kteří byli bez nebo odlišného vyznání. Zároveň je třeba dodat, že zatímco islámská populace v Evropě stoupala, rapidně klesal i počet nemuslimů - za šest let o více než 1,7 milionu.

Přesná čísla zatím nejsou dostupná, ale předpokládá se, že v Evropě nyní žije 25,8 milionů muslimů, tedy zhruba 5 procent celkové populace starého kontinentu. I bez migrace by se přitom do roku 2050 mohla muslimská populace v EU ztrojnásobit. Za třicet let by mohlo být tímhle tempem jen v Německu 20 procent obyvatelstva muslimského vyznání a až 31 procent populace Švédska by žili podle pravidel islámu.

Německo zůstává i nadále cílovou zemí, během šesti let přijalo zhruba 670 tisíc uprchlíků, z nichž většina byla islámského vyznání, a přes 680 tisíc migrantů, kde více jak polovina se hlásila k islámu. Uprchlíci nejčastěji přicházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, migranti zase ze sahelské Afriky.

Dnes se hlásí kolem 8 procent švédského obyvatelstva k islámu, přes 5,7 milionů jich žije ve Francii a kolem 5 milionů v Německu. Na Kypru žije kolem 300 tisíc přistěhovalců z Turecka, muslimové tak tvoří čtvrtinu obyvatelstva. Zatímco muslimů přibývá, nemuslimů v Evropě naopak ubývá. Může za to zejména vyšší porodnost mezi muslimskými ženami a relativně mladé přistěhovalecké obyvatelstvo ve srovnání s evropskými starousedlíkami.

Čísla udávají, že mezi muslimy je 50 procent lidí mladší 30 let, jsou tedy v produktivním věku, kdy mohou mít stále více dětí. Za to Evropanů je pod 30 let jen 32 procent obyvatelstva. Průměrný věk muslimů v Evropě je 30 let, průměrný věk Evropana je až o 13 let vyšší. K islámu se momentálně hlásí 1,8 miliardy lidí, což je 24 procent celosvětové populace. Islám je tak nejrychleji rozšiřujícím náboženstvím na světě.

Výsledkem migrace muslimů je pak rozdělená Evropa, kde státy mají mezi sebou vůbec nejhorší vztahy v historii Evropské unie. Nejvíc negativně jsou muslimové vnímání v Maďarsku (72 procent obyvatel), dále v Itálii, Řecku a Polsku. Naopak nejvíc kladně se k muslimům staví ve Francii, Německu a Velké Británii.

Přímým důsledkem migrace jsou pak politické problémy v jednotlivých státech, kde se tradiční strany musí nově dělit o moc s pravicí a ultrapravicí. I tohle působí jako důvod k obavám pro americké politiky, kteří se nechtějí nadále podílet na uprchlickém plánu OSN. Jenže velkým problémem Evropy je stárnutí obyvatelstva, bez přijímání uprchlíků se má za to, že by populace kontinentu klesla z 521 milionů na 482 milionů v nadcházejících letech.

Související

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci EU (Evropská unie) OSN

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy