Migrace muslimů: Co to s Evropou udělá, když se příchod uprchlíků nebude regulovat?

Washington/Brusel - Během 3. prosince přišlo ze Spojených států amerických důležité rozhodnutí - administrativa prezidenta Donalda Trumpa v čele s ambasadorkou v OSN, Nikki Haleyovou, a ministra zahraničí Rexe Tillersona odmítla se i nadále podílet na spolupráci ohledně uprchlíků a migrantů.

Nezávazná úmluva podepsaná minulý rok v New Yorku mimo jiné uváděla, že členské země se zavážou k tomu, aby status uprchlíka byl i nadále mezinárodně uznávaný a že migrantům je potřeba zajistit důstojnost a bezpečnost na cestách. Rex Tillerson to argumentoval tím, že cíle OSN se neshodují s tím, co má Washington v plánu a že každý stát je i nadále zodpovědný za svou vlastní politiku a přístup k přijímání uprchlíků.

Pozorovatelům ovšem neuniklo, že Spojené státy se tak rozhodly poté, co byla zveřejněná studie společnosti Pew. Ta se totiž zabývala tím, jak moc se Evropa vlivem uprchlíků proměnila v letech od 2010 do 2016 a taky nabídla scénáře budoucnosti, jak by svět mohl vypadat, když bude muslimský exodus pokračovat. Po přečtení nejčernějších scénářů se člověk nemůže divit Washingtonu, že od toho dává ruce zpět.

I když byla studie provedená v Evropě, američtí politici nejspíš dostali výrazné varování, kam se svět může ubírat. Změna v náladě společnosti a vzestup pravicových tendencí v politice jsou přitom jen špičkou ledovce. Migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl jsou často používané výrazy v médiích, i když každé slovo označuje vlastně jiný stav. Dnes se však v Evropě chápe slovo migrant jako označení pro někoho, kdo přijel za rodinou, hledá lepší budoucnost, utíká před válkou nebo tíživou finanční situací ve vlastní zemi.

Studie od společnosti Pew se zaměřila na proměnu mezi lety 2010 a 2016 s tím, že krize vypukla v roce 2015. během té doby byl počet migrujících do Evropy dvakrát vyšší než v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Během minulých let migrovalo do Evropy kolem 3,7 lidí, kteří uvedli, že jsou muslimové, a 3,3 milionů lidí, kteří byli bez nebo odlišného vyznání. Zároveň je třeba dodat, že zatímco islámská populace v Evropě stoupala, rapidně klesal i počet nemuslimů - za šest let o více než 1,7 milionu.

Přesná čísla zatím nejsou dostupná, ale předpokládá se, že v Evropě nyní žije 25,8 milionů muslimů, tedy zhruba 5 procent celkové populace starého kontinentu. I bez migrace by se přitom do roku 2050 mohla muslimská populace v EU ztrojnásobit. Za třicet let by mohlo být tímhle tempem jen v Německu 20 procent obyvatelstva muslimského vyznání a až 31 procent populace Švédska by žili podle pravidel islámu.

Německo zůstává i nadále cílovou zemí, během šesti let přijalo zhruba 670 tisíc uprchlíků, z nichž většina byla islámského vyznání, a přes 680 tisíc migrantů, kde více jak polovina se hlásila k islámu. Uprchlíci nejčastěji přicházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, migranti zase ze sahelské Afriky.

Dnes se hlásí kolem 8 procent švédského obyvatelstva k islámu, přes 5,7 milionů jich žije ve Francii a kolem 5 milionů v Německu. Na Kypru žije kolem 300 tisíc přistěhovalců z Turecka, muslimové tak tvoří čtvrtinu obyvatelstva. Zatímco muslimů přibývá, nemuslimů v Evropě naopak ubývá. Může za to zejména vyšší porodnost mezi muslimskými ženami a relativně mladé přistěhovalecké obyvatelstvo ve srovnání s evropskými starousedlíkami.

Čísla udávají, že mezi muslimy je 50 procent lidí mladší 30 let, jsou tedy v produktivním věku, kdy mohou mít stále více dětí. Za to Evropanů je pod 30 let jen 32 procent obyvatelstva. Průměrný věk muslimů v Evropě je 30 let, průměrný věk Evropana je až o 13 let vyšší. K islámu se momentálně hlásí 1,8 miliardy lidí, což je 24 procent celosvětové populace. Islám je tak nejrychleji rozšiřujícím náboženstvím na světě.

Výsledkem migrace muslimů je pak rozdělená Evropa, kde státy mají mezi sebou vůbec nejhorší vztahy v historii Evropské unie. Nejvíc negativně jsou muslimové vnímání v Maďarsku (72 procent obyvatel), dále v Itálii, Řecku a Polsku. Naopak nejvíc kladně se k muslimům staví ve Francii, Německu a Velké Británii.

Přímým důsledkem migrace jsou pak politické problémy v jednotlivých státech, kde se tradiční strany musí nově dělit o moc s pravicí a ultrapravicí. I tohle působí jako důvod k obavám pro americké politiky, kteří se nechtějí nadále podílet na uprchlickém plánu OSN. Jenže velkým problémem Evropy je stárnutí obyvatelstva, bez přijímání uprchlíků se má za to, že by populace kontinentu klesla z 521 milionů na 482 milionů v nadcházejících letech.

Související

Hormuzský průliv

Írán uzavírá Hormuzský průliv. Obvinil USA a Izrael z porušení mírové dohody

Írán oznámil uzavření strategického Hormuzského průlivu a obvinil Spojené státy a Izrael z hrubého porušení nedávno podepsané mírové dohody. Teherán tímto radikálním krokem reaguje na pokračující vojenské operace izraelské armády na území jižního Libanonu. Podle íránského vojenského velení jde o přímou reakci na flagrantní nedodržení slibů ze strany Washingtonu, který měl zajistit klid zbraní ve všech oblastech zasažených širším konfliktem.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci EU (Evropská unie) OSN

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Na stadionech, které hostí letošní MS, se běžně hraje spíš americký fotbal.

Domácí Mexiko si zajistilo postup ze skupiny. Kanada zase pro změnu rozdrtila Katar

V úvodu 2. kola základních skupin fotbalového mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku se dařilo dvěma domácím pořadatelům. Mexiko si jako první tým na tomto šampionátu zajistilo postup ze skupiny, když poté, co před tím porazilo Jihoafrickou republiku 2:0, si nyní poradilo 1:0 i s Jižní Koreou. Druhý domácí tým Kanada si ve svém zápase jasně poradila pro změnu s Katarem, nad kterých vyhrála 6:0 s tím, že hattrick zaznamenal Jonathan David. Na tento duel však nebude vzpomínat v dobrém Koné, jemuž byla po tvrdém zákroku zlomena noha a účast na MS tak pro něj skončila. Švýcaři odčinili své úvodní zaváhání s Katerem a tentokrát žádné překvapení nepřipustilo s Bosnou a Hercegovinou, nad kterou vyhráli 4:1.

před 42 minutami

Donald Trump

Trump stupňuje konflikt s Itálií. Meloniová mu vzkázala, ať se stará o sebe

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyostřil svůj spor s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, když zopakoval své tvrzení, že ho na summitu skupiny G7 ve Francii opakovaně a naléhavě žádala o společnou fotografii. Trump na sociálních sítích uvedl, že italská předsedkyně vlády, která dosud patřila k jeho klíčovým evropským spojencům, žadonila o snímek znovu a znovu. Zároveň prohlásil, že popularita Meloniové v její vlasti prudce klesá, což dává do souvislosti s jejím odmítnutím podpořit Spojené státy v nedávném vojenském konfliktu s Íránem.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán uzavírá Hormuzský průliv. Obvinil USA a Izrael z porušení mírové dohody

Írán oznámil uzavření strategického Hormuzského průlivu a obvinil Spojené státy a Izrael z hrubého porušení nedávno podepsané mírové dohody. Teherán tímto radikálním krokem reaguje na pokračující vojenské operace izraelské armády na území jižního Libanonu. Podle íránského vojenského velení jde o přímou reakci na flagrantní nedodržení slibů ze strany Washingtonu, který měl zajistit klid zbraní ve všech oblastech zasažených širším konfliktem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pantsir-S

Rusko se obává dalšího útoku Ukrajiny. Nasadilo další systém Pantsir

Ruské síly posílily ochranu moskevské rafinérie v jihozápadní části metropole umístěním dalšího protiletadlového systému Pantsir. Nové stanoviště se nachází nedaleko sjezdu z moskevského dálničního okruhu, jen několik stovek metrů od samotného průmyslového areálu. Podle analytiků z Defence Express tento krok jasně ukazuje na snahu zabezpečit klíčovou infrastrukturu po nedávných vzdušných útocích.

před 6 hodinami

Bouřky, ilustrační fotografie

Počasí: Silné bouřky dorazily do Česka. Na západě padají dvoucentimetrové kroupy

První výraznější bouřky dnešního dne se na českém území již rozvíjejí v Jihočeském kraji, kde zasáhly zejména Prachaticko a Volyňsko. Vzhledem ke stávajícím atmosférickým podmínkám je v těchto oblastech nutné počítat s rizikem pádu krup o průměru přesahujícím 2 centimetry a také s velmi intenzivními přívalovými srážkami.

před 6 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

před 7 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Británií zmítá hluboká politická krize. Všichni chtějí konec Starmera, ten rezignaci odmítá

Britský premiér Keir Starmer v současné době čelí nejhlubší politické krizi od svého nástupu do úřadu a jeho pozice v čele Labouristické strany je vážně ohrožena. Podle vlivných hlasů zevnitř strany ztratil předseda vlády faktickou kontrolu nad svým kabinetem i parlamentní frakcí. Vnitrostranický tlak rapidně zesílil po klíčových událostech uplynulých dní, které nastartovaly otevřené debaty o nutnosti rychlé výměny ve vůdcovském křesle.

před 9 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří

Spojené státy oznámily, že Izrael a hnutí Hizballáh dosáhly dohody o příměří. Toto oznámení přišlo po vlně intenzivních izraelských náletů v jižním Libanonu, které si vyžádaly 47 lidských životů. Nová dohoda reaguje na vážné obavy, že pokračující střety – při nichž Hizballáh v Libanonu zabil také čtyři izraelské vojáky – by mohly zcela podkopat širší dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Do Prahy přijel polský prezident Karol Nawrocki. (24.11.2025)

Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. Tento krok přichází poté, co Zelenskyj schválil přejmenování jedné z jednotek ukrajinské armády po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA). Polská hlava státu zdůraznila, že toto rozhodnutí není namířeno proti ukrajinskému lidu ani neznamená změnu ve strategickém směřování polské bezpečnostní politiky.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump způsobil další diplomatický skandál. Urazil a naštval celou Itálii

Italská premiérka Giorgia Meloniová ostře reagovala na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v rozhovoru pro tamní média tvrdil, že ho během nedávného summitu zemí G7 prosila o společnou fotografii. Podle šéfky italského kabinetu je celá historka kompletně vymyšlená a Trumpova slova ji hluboce šokovala. Tento incident okamžitě vyvolal diplomatickou roztržku, v jejímž důsledku italský ministr zahraničí Antonio Tajani zrušel svou plánovanou oficiální cestu do Spojených států amerických.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin slábne, Rusko může své útoky proti Ukrajině zesílit

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek varoval, že by Rusko mohlo zintenzivnit své raketové a dronové útoky, protože pozice ruského prezidenta Vladimira Putina oslabuje. V rozhovoru s novináři proto vyzval občany, aby důsledně dodržovali bezpečnostní opatření a během leteckých poplachů vyhledávali úkryty. Podle Zelenského slábne Putin jak politicky a na bojišti, tak i fyzicky, což ho může vést k provádění ještě tvrdších úderů proti ukrajinskému obyvatelstvu.

včera

Hormuzským průlivem začaly proplouvat první lodě s ropou, minám navzdory

Strategickým Hormuzským průlivem proplulo za jedinou noc více než 12,5 milionu barelů ropy. Oznámil to americký viceprezident JD Vance s tím, že jde o nejvyšší objem přepravy od konce února, kdy v regionu vypukl válečný konflikt. Tento prudký nárůst lodní dopravy umožnilo okamžité uvolnění americké námořní blokády, které následovalo po podpisu memoranda o porozumění mezi Washingtonem a Teheránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy