Washington/Brusel - Během 3. prosince přišlo ze Spojených států amerických důležité rozhodnutí - administrativa prezidenta Donalda Trumpa v čele s ambasadorkou v OSN, Nikki Haleyovou, a ministra zahraničí Rexe Tillersona odmítla se i nadále podílet na spolupráci ohledně uprchlíků a migrantů.
Nezávazná úmluva podepsaná minulý rok v New Yorku mimo jiné uváděla, že členské země se zavážou k tomu, aby status uprchlíka byl i nadále mezinárodně uznávaný a že migrantům je potřeba zajistit důstojnost a bezpečnost na cestách. Rex Tillerson to argumentoval tím, že cíle OSN se neshodují s tím, co má Washington v plánu a že každý stát je i nadále zodpovědný za svou vlastní politiku a přístup k přijímání uprchlíků.
Pozorovatelům ovšem neuniklo, že Spojené státy se tak rozhodly poté, co byla zveřejněná studie společnosti Pew. Ta se totiž zabývala tím, jak moc se Evropa vlivem uprchlíků proměnila v letech od 2010 do 2016 a taky nabídla scénáře budoucnosti, jak by svět mohl vypadat, když bude muslimský exodus pokračovat. Po přečtení nejčernějších scénářů se člověk nemůže divit Washingtonu, že od toho dává ruce zpět.
I když byla studie provedená v Evropě, američtí politici nejspíš dostali výrazné varování, kam se svět může ubírat. Změna v náladě společnosti a vzestup pravicových tendencí v politice jsou přitom jen špičkou ledovce. Migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl jsou často používané výrazy v médiích, i když každé slovo označuje vlastně jiný stav. Dnes se však v Evropě chápe slovo migrant jako označení pro někoho, kdo přijel za rodinou, hledá lepší budoucnost, utíká před válkou nebo tíživou finanční situací ve vlastní zemi.
Studie od společnosti Pew se zaměřila na proměnu mezi lety 2010 a 2016 s tím, že krize vypukla v roce 2015. během té doby byl počet migrujících do Evropy dvakrát vyšší než v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Během minulých let migrovalo do Evropy kolem 3,7 lidí, kteří uvedli, že jsou muslimové, a 3,3 milionů lidí, kteří byli bez nebo odlišného vyznání. Zároveň je třeba dodat, že zatímco islámská populace v Evropě stoupala, rapidně klesal i počet nemuslimů - za šest let o více než 1,7 milionu.
Přesná čísla zatím nejsou dostupná, ale předpokládá se, že v Evropě nyní žije 25,8 milionů muslimů, tedy zhruba 5 procent celkové populace starého kontinentu. I bez migrace by se přitom do roku 2050 mohla muslimská populace v EU ztrojnásobit. Za třicet let by mohlo být tímhle tempem jen v Německu 20 procent obyvatelstva muslimského vyznání a až 31 procent populace Švédska by žili podle pravidel islámu.
Německo zůstává i nadále cílovou zemí, během šesti let přijalo zhruba 670 tisíc uprchlíků, z nichž většina byla islámského vyznání, a přes 680 tisíc migrantů, kde více jak polovina se hlásila k islámu. Uprchlíci nejčastěji přicházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, migranti zase ze sahelské Afriky.
Dnes se hlásí kolem 8 procent švédského obyvatelstva k islámu, přes 5,7 milionů jich žije ve Francii a kolem 5 milionů v Německu. Na Kypru žije kolem 300 tisíc přistěhovalců z Turecka, muslimové tak tvoří čtvrtinu obyvatelstva. Zatímco muslimů přibývá, nemuslimů v Evropě naopak ubývá. Může za to zejména vyšší porodnost mezi muslimskými ženami a relativně mladé přistěhovalecké obyvatelstvo ve srovnání s evropskými starousedlíkami.
Čísla udávají, že mezi muslimy je 50 procent lidí mladší 30 let, jsou tedy v produktivním věku, kdy mohou mít stále více dětí. Za to Evropanů je pod 30 let jen 32 procent obyvatelstva. Průměrný věk muslimů v Evropě je 30 let, průměrný věk Evropana je až o 13 let vyšší. K islámu se momentálně hlásí 1,8 miliardy lidí, což je 24 procent celosvětové populace. Islám je tak nejrychleji rozšiřujícím náboženstvím na světě.
Výsledkem migrace muslimů je pak rozdělená Evropa, kde státy mají mezi sebou vůbec nejhorší vztahy v historii Evropské unie. Nejvíc negativně jsou muslimové vnímání v Maďarsku (72 procent obyvatel), dále v Itálii, Řecku a Polsku. Naopak nejvíc kladně se k muslimům staví ve Francii, Německu a Velké Británii.
Přímým důsledkem migrace jsou pak politické problémy v jednotlivých státech, kde se tradiční strany musí nově dělit o moc s pravicí a ultrapravicí. I tohle působí jako důvod k obavám pro americké politiky, kteří se nechtějí nadále podílet na uprchlickém plánu OSN. Jenže velkým problémem Evropy je stárnutí obyvatelstva, bez přijímání uprchlíků se má za to, že by populace kontinentu klesla z 521 milionů na 482 milionů v nadcházejících letech.
Související
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
USA (Spojené státy americké) , uprchlíci , EU (Evropská unie) , OSN
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 1 hodinou
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 2 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
včera
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
včera
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
včera
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
včera
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
Zatímco ve Spojených státech vyvolává překotný rozvoj umělé inteligence obavy z možného ohrožení lidstva, v Číně se obyvatelstvo katastrofických scénářů neobává. Číňané přijímají nové technologie s nadšením a vnímají je především jako praktické nástroje usnadňující každodenní život. Místní veřejnost důvěřuje schopnostem své vlády rizika spojená s vývojem efektivně řídit. Namísto debaty o existenciálních hrozbách se tak země soustředí na masové využití těchto systémů v praxi, píše CNN.
Zdroj: Libor Novák