Washington/Brusel - Během 3. prosince přišlo ze Spojených států amerických důležité rozhodnutí - administrativa prezidenta Donalda Trumpa v čele s ambasadorkou v OSN, Nikki Haleyovou, a ministra zahraničí Rexe Tillersona odmítla se i nadále podílet na spolupráci ohledně uprchlíků a migrantů.
Nezávazná úmluva podepsaná minulý rok v New Yorku mimo jiné uváděla, že členské země se zavážou k tomu, aby status uprchlíka byl i nadále mezinárodně uznávaný a že migrantům je potřeba zajistit důstojnost a bezpečnost na cestách. Rex Tillerson to argumentoval tím, že cíle OSN se neshodují s tím, co má Washington v plánu a že každý stát je i nadále zodpovědný za svou vlastní politiku a přístup k přijímání uprchlíků.
Pozorovatelům ovšem neuniklo, že Spojené státy se tak rozhodly poté, co byla zveřejněná studie společnosti Pew. Ta se totiž zabývala tím, jak moc se Evropa vlivem uprchlíků proměnila v letech od 2010 do 2016 a taky nabídla scénáře budoucnosti, jak by svět mohl vypadat, když bude muslimský exodus pokračovat. Po přečtení nejčernějších scénářů se člověk nemůže divit Washingtonu, že od toho dává ruce zpět.
I když byla studie provedená v Evropě, američtí politici nejspíš dostali výrazné varování, kam se svět může ubírat. Změna v náladě společnosti a vzestup pravicových tendencí v politice jsou přitom jen špičkou ledovce. Migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl jsou často používané výrazy v médiích, i když každé slovo označuje vlastně jiný stav. Dnes se však v Evropě chápe slovo migrant jako označení pro někoho, kdo přijel za rodinou, hledá lepší budoucnost, utíká před válkou nebo tíživou finanční situací ve vlastní zemi.
Studie od společnosti Pew se zaměřila na proměnu mezi lety 2010 a 2016 s tím, že krize vypukla v roce 2015. během té doby byl počet migrujících do Evropy dvakrát vyšší než v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. Během minulých let migrovalo do Evropy kolem 3,7 lidí, kteří uvedli, že jsou muslimové, a 3,3 milionů lidí, kteří byli bez nebo odlišného vyznání. Zároveň je třeba dodat, že zatímco islámská populace v Evropě stoupala, rapidně klesal i počet nemuslimů - za šest let o více než 1,7 milionu.
Přesná čísla zatím nejsou dostupná, ale předpokládá se, že v Evropě nyní žije 25,8 milionů muslimů, tedy zhruba 5 procent celkové populace starého kontinentu. I bez migrace by se přitom do roku 2050 mohla muslimská populace v EU ztrojnásobit. Za třicet let by mohlo být tímhle tempem jen v Německu 20 procent obyvatelstva muslimského vyznání a až 31 procent populace Švédska by žili podle pravidel islámu.
Německo zůstává i nadále cílovou zemí, během šesti let přijalo zhruba 670 tisíc uprchlíků, z nichž většina byla islámského vyznání, a přes 680 tisíc migrantů, kde více jak polovina se hlásila k islámu. Uprchlíci nejčastěji přicházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, migranti zase ze sahelské Afriky.
Dnes se hlásí kolem 8 procent švédského obyvatelstva k islámu, přes 5,7 milionů jich žije ve Francii a kolem 5 milionů v Německu. Na Kypru žije kolem 300 tisíc přistěhovalců z Turecka, muslimové tak tvoří čtvrtinu obyvatelstva. Zatímco muslimů přibývá, nemuslimů v Evropě naopak ubývá. Může za to zejména vyšší porodnost mezi muslimskými ženami a relativně mladé přistěhovalecké obyvatelstvo ve srovnání s evropskými starousedlíkami.
Čísla udávají, že mezi muslimy je 50 procent lidí mladší 30 let, jsou tedy v produktivním věku, kdy mohou mít stále více dětí. Za to Evropanů je pod 30 let jen 32 procent obyvatelstva. Průměrný věk muslimů v Evropě je 30 let, průměrný věk Evropana je až o 13 let vyšší. K islámu se momentálně hlásí 1,8 miliardy lidí, což je 24 procent celosvětové populace. Islám je tak nejrychleji rozšiřujícím náboženstvím na světě.
Výsledkem migrace muslimů je pak rozdělená Evropa, kde státy mají mezi sebou vůbec nejhorší vztahy v historii Evropské unie. Nejvíc negativně jsou muslimové vnímání v Maďarsku (72 procent obyvatel), dále v Itálii, Řecku a Polsku. Naopak nejvíc kladně se k muslimům staví ve Francii, Německu a Velké Británii.
Přímým důsledkem migrace jsou pak politické problémy v jednotlivých státech, kde se tradiční strany musí nově dělit o moc s pravicí a ultrapravicí. I tohle působí jako důvod k obavám pro americké politiky, kteří se nechtějí nadále podílet na uprchlickém plánu OSN. Jenže velkým problémem Evropy je stárnutí obyvatelstva, bez přijímání uprchlíků se má za to, že by populace kontinentu klesla z 521 milionů na 482 milionů v nadcházejících letech.
Související
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
USA (Spojené státy americké) , uprchlíci , EU (Evropská unie) , OSN
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
před 1 hodinou
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
před 2 hodinami
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
před 4 hodinami
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
před 5 hodinami
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
před 5 hodinami
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
před 6 hodinami
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
před 7 hodinami
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
před 8 hodinami
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
před 9 hodinami
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
před 10 hodinami
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
před 11 hodinami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 11 hodinami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 11 hodinami
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 12 hodinami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 13 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 14 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
Donald Trump verbálně zaútočil na americké spojence, kteří odmítli jeho apely, aby se dodatečně zapojili do Spojenými státy a Izraelem rozpoutané války proti Íránu. Členové NATO podle šéfa Bílého domu pouze požívají amerických bezpečnostních garancí, avšak „v případě nouze“ pro svého patrona „nic neudělají“. Vzhledem ke způsobu, jakým Trumpova administrativa současný konflikt na Blízkém východě zahájila, jde o prohlášení, které v míře neomalenosti převyšuje přístup Brežněvova vedení k členským státům Varšavské smlouvy po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979.
Zdroj: Matěj Bílý