Další Katalánsko? Na Korsice drtivě vyhráli nacionalisté, chtějí víc autonomie

Koalice nacionalistů a zastánců autonomie Pè a Corsica (Pro Korsiku) získala podle agentur 56,5 procenta hlasů. Centristická strana Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona ve volbách získala 12,67 procenta hlasů, tedy šest křesel.

"Paříž dnes bude bude muset reagovat na to, k čemu na Korsice došlo - je to dost podstatná věc," komentoval výsledek voleb šéf zastánců autonomie Gilles Simeoni. K volebnímu vítězství mu telefonicky blahopřál francouzský premiér Edouard Philippe.

"Řekl jsem mu, že chceme víc než protokolární zdvořilost a očekáváme, že se státem povedeme skutečný dialog - podmínky pro vyřešení korsické otázky nebyly nikdy tak příznivé," řekl Simeoni novinářům o rozhovoru s premiérem.

Nacionalisté prozatím vylučují, že by usilovali o úplnou nezávislost ostrova po vzoru katalánských separatistů. Například ale požadují, aby korsičtina byla druhým oficiálním jazykem, a také amnestii pro "politické vězně", tedy většinou radikální nacionalisty odpykávající si tresty za násilnosti.

Korsika, kde žije 330.000 obyvatel, zažívá v posledních letech po desetiletích násilností období stability. Vlnu násilí zde rozpoutala po svém vzniku v roce 1976 Korsická národně-osvobozenecká fronta (FLNC) a další organizace. Terčem atentátů byly především objekty považované za symboly francouzské moci - kasárna či policejní stanice a domy lidí z kontinentální Francie. Jen samotná FLNC se přihlásila ke zhruba 4500 atentátů.