Brusel - Uplynulých 12 měsíců jednoznačně ukazuje, jak zásadní událostí je už nyní pro Evropskou unii odchod Británie v březnu 2019. Dalšími velkými faktory, které dění v EU nepřestávají ovlivňovat, je migrační krize a rozpory mezi západními a východními zeměmi bloku.
Britové, kteří o svém odchodu rozhodli těsným výsledkem referenda v červnu 2016, předali šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi příslušný "rozvodový" dopis až letos v březnu. Teprve poté se pomalu rozběhla faktická jednání. V jejich průběhu si ještě britská premiérka Theresa Mayová červnovými volbami, které jí přinesly nečekané oslabení, dokázala zkomplikovat vnitropolitickou pozici.
Trvalo řadu měsíců, šest jednacích kol a několik závěrečných dní horečné diplomacie i vyjednávání uvnitř britské politické scény, než se na počátku prosince podařilo dosáhnout rámcové shody nad třemi základními oblastmi, které podle unie souvisí s brexitem jako takovým a budou součástí rozvodové smlouvy.
Strany se tak obecně domluvily na způsobu výpočtu britských závazků vůči EU, na ochraně práv unijních občanů v Británii po brexitu a nakonec i na podobě budoucího režimu na irské hranici. Tento bod se nakonec ukázal pro Mayovou jako nejsložitější. Konkrétní "rozvodová smlouva" ale teprve musí být sepsána.
Jednání kolem britského odchodu má ovšem zásadní dopad uvnitř zbytku EU - na měnící se poměr sil v unii. Spolu s květnovým vítězstvím proevropského Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách jednání o brexitu také znovu oživila diskusi evropských zemí o další integraci. Kvůli odchodu Britů ostatní unijní státy potřebovaly výrazně demonstrovat vzájemnou jednotu.
Na podzim tak hned několik významných evropských politiků nastínilo svou vizi dalšího pokračování a prohlubování unijní integrace. Kromě Macrona to byl také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i někteří další.
Základem podobných úvah je prohlubování eurozóny, tedy měnové a hospodářské unie, a dokončení související bankovní unie. Evropská komise na Mikuláše přišla s konkrétními návrhy, o věci mluvili šéfové států a vlád 27 unijních zemí v prosinci. Právě proto, že základem pro další integraci unijních zemí bude eurozóna, hodlá komise pomáhat se vstupem státům, které společnou měnu zatím nepoužívají.
Jisté zřejmě zatím je, že z unijního Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) vznikne Evropský měnový fond (EMF), unijní alternativa Mezinárodního měnového fondu. Na stole jsou návrhy na zřízení funkce "ministra hospodářství a financí eurozóny", diskutuje se například o možnosti zvláštního rozpočtu pro eurozónu.
Silná pozice by mohla v budoucnu spojit křeslo předsedy euroskupiny, tedy schůzek ministrů financí eurozóny s místopředsednickou funkcí v budoucí Evropské komisi.
Když tento týden Evropská komise spustila v souvislosti se soudní reformou řízení s Polskem kvůli stavu právního státu v zemi, jen podle všeho prohloubila existující příkop mezi západem a východem evropského bloku. Polsko a přístup tamní vlády k "Bruselu" může být specifický případ, země visegrádské skupiny, tedy ještě ČR, Maďarsko a Slovensko, jsou ale často vnímány jako problematické především při hledání společného řešení migrační problematiky.
Související
Evropští lídři pojedou příští týden na Ukrajinu. Budou hledat způsob, jak obejít Orbána
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
EU (Evropská unie) , Brexit , visegradská čtyřka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
OBRAZEM: Lidé před budovou Evropy 2 v Praze vytvořili pietní místo pro Patrika Hezuckého
před 2 hodinami
Klíčový summit v Británii: Zelenskyj pojede do Londýna, setká se s Macronem, Starmerem a Merzem
před 3 hodinami
Evropští lídři pojedou příští týden na Ukrajinu. Budou hledat způsob, jak obejít Orbána
před 4 hodinami
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
před 6 hodinami
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 7 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 7 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 7 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 8 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 9 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 10 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 11 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 12 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 13 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 15 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 16 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 20 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svojí partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
První rozsudek padl v případu předloňské tragické smrti Matthewa Perryho. Americký soud poslal kalifornského doktora Salvadora Plasenciu na 30 měsíců do federálního vězení. Uvedla to britská stanice BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková