Brusel - Uplynulých 12 měsíců jednoznačně ukazuje, jak zásadní událostí je už nyní pro Evropskou unii odchod Británie v březnu 2019. Dalšími velkými faktory, které dění v EU nepřestávají ovlivňovat, je migrační krize a rozpory mezi západními a východními zeměmi bloku.
Britové, kteří o svém odchodu rozhodli těsným výsledkem referenda v červnu 2016, předali šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi příslušný "rozvodový" dopis až letos v březnu. Teprve poté se pomalu rozběhla faktická jednání. V jejich průběhu si ještě britská premiérka Theresa Mayová červnovými volbami, které jí přinesly nečekané oslabení, dokázala zkomplikovat vnitropolitickou pozici.
Trvalo řadu měsíců, šest jednacích kol a několik závěrečných dní horečné diplomacie i vyjednávání uvnitř britské politické scény, než se na počátku prosince podařilo dosáhnout rámcové shody nad třemi základními oblastmi, které podle unie souvisí s brexitem jako takovým a budou součástí rozvodové smlouvy.
Strany se tak obecně domluvily na způsobu výpočtu britských závazků vůči EU, na ochraně práv unijních občanů v Británii po brexitu a nakonec i na podobě budoucího režimu na irské hranici. Tento bod se nakonec ukázal pro Mayovou jako nejsložitější. Konkrétní "rozvodová smlouva" ale teprve musí být sepsána.
Jednání kolem britského odchodu má ovšem zásadní dopad uvnitř zbytku EU - na měnící se poměr sil v unii. Spolu s květnovým vítězstvím proevropského Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách jednání o brexitu také znovu oživila diskusi evropských zemí o další integraci. Kvůli odchodu Britů ostatní unijní státy potřebovaly výrazně demonstrovat vzájemnou jednotu.
Na podzim tak hned několik významných evropských politiků nastínilo svou vizi dalšího pokračování a prohlubování unijní integrace. Kromě Macrona to byl také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i někteří další.
Základem podobných úvah je prohlubování eurozóny, tedy měnové a hospodářské unie, a dokončení související bankovní unie. Evropská komise na Mikuláše přišla s konkrétními návrhy, o věci mluvili šéfové států a vlád 27 unijních zemí v prosinci. Právě proto, že základem pro další integraci unijních zemí bude eurozóna, hodlá komise pomáhat se vstupem státům, které společnou měnu zatím nepoužívají.
Jisté zřejmě zatím je, že z unijního Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) vznikne Evropský měnový fond (EMF), unijní alternativa Mezinárodního měnového fondu. Na stole jsou návrhy na zřízení funkce "ministra hospodářství a financí eurozóny", diskutuje se například o možnosti zvláštního rozpočtu pro eurozónu.
Silná pozice by mohla v budoucnu spojit křeslo předsedy euroskupiny, tedy schůzek ministrů financí eurozóny s místopředsednickou funkcí v budoucí Evropské komisi.
Když tento týden Evropská komise spustila v souvislosti se soudní reformou řízení s Polskem kvůli stavu právního státu v zemi, jen podle všeho prohloubila existující příkop mezi západem a východem evropského bloku. Polsko a přístup tamní vlády k "Bruselu" může být specifický případ, země visegrádské skupiny, tedy ještě ČR, Maďarsko a Slovensko, jsou ale často vnímány jako problematické především při hledání společného řešení migrační problematiky.
Související
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 1 hodinou
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 2 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 3 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 4 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 5 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 6 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 7 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 8 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
včera
Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie
Na škole na Lomonosovově ulici v Trnavě došlo během ranních hodin k dramatickému incidentu, který si vyžádal okamžitý zásah bezpečnostních složek. Mezi několika žáky se přímo ve školních prostorách rozpoutal konflikt, který se z původní potyčky či hry během chvíle vyostřil v nebezpečnou situaci. Událost vyvolala značné znepokojení mezi pedagogy i žáky, neboť chování jednoho z účastníků potyčky bezprostředně ohrozilo zdraví jeho spolužáka i přítomné učitelky.
Zdroj: Libor Novák