Praha/Záhřeb - Občané České republiky se tento pátek vrátí k volebním urnám, aby si zvolili svého prezidenta. Jen tři po parlamentních volbách. Řevnivost mezi prezidentskými kandidáty nemůže být větší. Alespoň tak to vidí chorvatská agentura HINA. Kdo je podle ní největším favoritem? Obhájí Miloš Zeman svoji pozici?
Na jedné straně, píše agentura HINA, je současný prezident Miloš Zeman, populista, který je obviňován z vyvolávání strachu z muslimů a uprchlíků a který jednou srovnal Evropskou unii s Varšavskou smlouvou, vojenským svazem komunistického bloku za Studené války.
Největším soupeřem pro Zemana je podle agentury Jiří Drahoš, osmašedesátiletý profesor chemie s pověstí akademika a vzdělance.
Nekonvenční kampaň
Zeman si je podle chorvatského média tak jistý svým vítězstvím, že se před prvním kolem prezidentský voleb, které se uskuteční v pátek a sobotu, odvážil nepropagovat se v reklamních spotech na televizních obrazovkách a odmítl účast v prezidentských debatách s ostatními kandidáty.
"Jeho kampaň je jiná, nekonvenční," řekl pro agenturu známý český analytik Jan Herzmann. Zeman během svého prvního funkčního období navštěvoval všechny kraje republiky, jako by dělal kampaň neustále. Rovněž byl aktivní na sociálních sítích.
"S trochou nadsázky můžeme říci, že jsou jeho zastánci velmi podobní těm, kteří hlasovali pro Donalda Trumpa. Obvykle žijí v malých nebo středních městech nebo na venkově," dodává analytik.
Současného prezidenta podporují rovněž lidi v důchodovém věku a s nižším vzděláním. Na druhou stranu tu je Jiří Drahoš, muž, který podle agentury nevedl politický život. Jeho jméno se spojeno s desítkami patentů a šest let působil jako vedoucí Akademie věd v Praze.
Destilovaná voda
Drahošovi soupeři ho nazvali "destilovanou vodou". Vidí ho jako "bezbarvého" a "bez chuti". Je ale rovněž možné, že tento získaný obraz záměrně živí.
"Pokud existuje někdo, jenž by mohl Zemana porazit, pak to nebude člověk s nejvyšší podporou, ale ten, který vadí nejméně lidem," řekl Herzmann.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) odhaduje, že Zeman by měl v prvním kole zvítězit se ziskem 32% hlasů. Jiří Drahoš by měl získat 21,5%. Druhé kolo je naplánováno na 26. a 27. leden.
V prvním kole vyzve tuto dvojici dalších sedm kandidátů, včetně bývalého premiéra Mirka Topolánka, jehož vláda padla v březnu 2009 zrovna v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii.
Dalšími kandidáty jsou Michal Horáček, podnikatel a skladatel, jenž získal své jmění díky sázkové kanceláři, a bývalý šéf Škoda Auto Vratislav Kulhánek.
Kritika Evropské unie
"Tyto volby jsou pro Evropu důležité. V posledních letech se Zeman obrátil na východ," říká politický analytik Jiří Pehe. Úřadující prezident se nedávno setkal s ruským protějškem Vladimírem Putinem v Soči.
Agentura připomíná, že Zeman tehdy zastavil tlumočení z jazyka "matičky Rusi" a prohlásil, že novináři by rusky měli umět. Pokud neumějí, tak je to "jejich problém". Tehdy řekl i to, že vztahy s Moskvou jsou desetkrát důležitější než vztahy s Paříží.
Pokud bude opět zvolen, bude mít v osobě Andreje Babiše, populisty a miliardáře, jenž opakovaně kritizoval postoj Angely Merkelové k uprchlické krizi, silného spojence, píše chorvatské médium.
Český prezident ve svém vánočním projevu zdůraznil neúspěchy politiky Evropské unie, a to včetně selhání při obraně vnějších hranic. "Jsem přesvědčen, že koncepce migračních kvót skončí na smetišti dějin," řekl tehdy národu. "Nikdo nám nemůže diktovat, koho bychom měli přijmout na naše území," dodal.
Proevropský kandidát
Drahoš, jako hlavní vyzyvatel, se rovněž postavil proti systému kvót, které nazval "špatně navrženou a slabou strategií Evropské unie". Na rozdíl od Zemana však podporuje zavedení eura, a to i přes průzkumy veřejného mínění, jež ukázaly, že si euro nepřeje více než 85% občanů ČR.
Funkce českého prezidenta je z velké části formální a "slavnostní", ale, jak píše agentura, jeho portréty visí v každé třídě ve školy a sám prezident má velký vliv na veřejné mínění.
"S prezidentem je zacházeno jako s monarchou," říká Pehe. "Neměl by však jen reprezentovat, ale i vytvářet tón pro veřejnou diskuzi," uzavřel politický analytik.
Související
První průzkum od voleb potvrzuje hegemonii ANO. Motoristé by skončili mimo Sněmovnu
Jak šel čas s Petrem Fialou. Ministrem, premiérem a mužem, který zachránil ODS
volby , prezidentské volby 2018 , Miloš Zeman , Jiří Drahoš , Česká republika
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák