NÁZOR - Od pádu chalífátu Islámského státu (IS) na konci roku 2017 vyjadřují západní země obavy z možného návratu zahraničních bojovníků, připomíná bezpečnostní analytička Antonia Wardová v komentáři pro server National Interest. Expertka na boj s terorismem v něm poukaze, že západní vlády se neobávají pouze mužů, ale za potenciální problém je považován rovněž možný návrat žen známých jako "nevěsty džihádistů" a jejich dětí, které se narodily za vlády IS.
Role žen zůstává nejasná
Otázka nabývá na intenzitě v posledních dvou letech, především ve Velké Británii, která ve výsledku často zbavuje "nevěsty džihádistů" občanství a zakazuje jim návrat do vlasti, nastiňuje odbornice. Podotýká, že na začátku roku 2018 došlo k prvnímu návratu takové ženy do Spojeného království, přičemž byla zatčena hned poté, co s dítětem, které se narodilo na území ovládaném IS, přiletěla z Tanzanie na letiště Heathrow, načež úřady vzaly dítě do své péče.
To je standardní postup a britské sociální služby vytvářejí plány na odebírání dětí vracejících se "nevěst džihádistů", které mají britské občanství, vysvětluje Wardová. Dodává, že podobně se nechaly slyšet úřady v Lewishamu, že pokud se do země pokusí vrátit Khadijah Dareová, která se přidala k IS i se svým synem Isou, budou přijata "opatření pro zajištění bezpečnosti jejích dětí."
Zatímco takové kroky považuje expertka za zcela pochopitelné, jelikož britská vláda a místní úřady upřednostňují ochranu dětí a veřejnosti před vracejícími členy IS, konstatuje, že ve skutečnosti je situace vracejících se žen mnohem složitější.
"Na rozdíl od svých mužských protějšků je přesná role žen nejasná, což znamená, že by se k nim mělo přistupovat jinak než k mužským členům IS," píše analytička. Vysvětluje, že úlohy žen v IS se zřejmě drasticky lišily - od úslužných manželek, přes propagandistky po nebezpečné extremistky, které pomáhaly podněcovat násilí proti nepřátelům chalífátu - a tyto rozdíly by měly úřady brát v potaz ve svém přístupu k vracejícím se "nevěstám džihádistů".
Manifest vydaný v roce 2015 Brigádou al-Chansá, ženskou a náboženskou policií IS, konstatoval, že základní rolí ženy je být doma s manželem a dětmi, přičemž od žen se očekávají práce jako pletení a vaření, rození dětí, ideály víry a cudnosti a oddanost manželovi, konstatuje Wardová. Poukazuje, že ve skutečném džihádu zřejmě pro ženy nebylo místo a, jak manifest uvádí, tento úkol je svěřen ženám pouze tehdy, pokud muži již nemohou bránit chalífát.
Unikátní příběhy
"Nevěsty džihádistů" užívající sociální sítě tuto realitu potvrzovaly, přičemž podle twitterového účtu @al_Khanssaa v IS nebylo jediné bojující ženy, jelikož její místo je doma, kde opatruje děti a plní povinnosti vůči manželovi, uvádí analytička. Připomíná však, že ženy v IS sloužily jako propagandistky, komunikovaly s jinými ženami přes různé internetové kanály a radily jim, jak se dostat na území IS, co si vzít s sebou a co očekávat.
Jako příklad uvádí expertka Aqsu Mahmoodovou z Glasgowa, která odjela z Británie a přidala se k IS, založila stránku na sociální síti Tumblr, přes kterou lákala další ženy a nabízela jim rady, přičemž v důsledku těchto aktivit přišla v srpnu 2017 o britské občanství a britská vláda ji "doporučila", ať požádá o občanství v zemi původu svých rodičů, v Pákistánu.
"Nakonec jsou zde ženy, které se zřejmě zapojovaly do každodenních operací IS jako muži," pokračuje Wardová. Zmiňuje případ Sally Jonesové, která měla údajně na starosti instruktáž všech evropských rekrutek o používání zbraní a taktice, což z ní činilo ženu v nejnebezpečnější roli v rámci IS, která navíc podporovala účast svého v Británii narozeného syna JoJo v propagandistických videích, kde ve věku pouhých dvanácti let popravoval vězně - oba s velkou pravděpodobností nakonec zahynuli při jednom z náletů na pozice IS.
Ženy, které se přidaly k IS a vrátily se na Západ by měly čelit důsledkům za své činy, včetně trestního stíhání v některých případech, avšak automatické odebírání občanství není nejlepším univerzálním řešením, míní Wardová. Nabádá, že ke každé z žen, která se vrátí, by se mělo přistupovat individuálně a hledat se úměrné řešení na základě unikátnosti příběhu každé z nich. "Odebírání občanství není nejlepší cestou jako se vypořádat s rostoucím problémem nevěst džihádistů," uzavírá analytička.
Související
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
Velká Británie , Islámský stát (IS)
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák