Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin dnes jednal s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Připravovaný plynovod Nord Stream 2, který má vést po dně Baltu z Ruska do Německa, není konkurencí vůči dosavadním přepravním trasám ruského plynu přes Ukrajinu, ujišťoval po jednání šéf Kremlu.
Rakousko podle Kurze projekt plynovodu Nord Stream 2 podporuje, protože bude přínosem pro Německo a mnoho dalších zemí. Je ale podle něj potřeba ještě propracovat mnoho detailů a také vyjasnit dopady projektu na další státy.
"Není to ani alternativa k ukrajinské trase. Pokud Ukrajina předloží ekonomicky opodstatněné podmínky využití svých plynovodů, nebudeme mít nic proti pokračování spolupráce s Ukrajinou. Otázka tkví jen v objemu," řekl Putin.
Agentura Interfax uvedla, že evropští politici, a to i ti, kteří jsou stoupenci projektu, za podmínku jeho realizace dříve označili zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Plynovod schopný ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových plynu - tedy dvojnásobek proti plynovodu Nord Stream - má končit v rakouském Baumgartenu. Projekt má stát asi deset miliard eur (254 miliard Kč). Stavba má začít v dubnu a skončit koncem příštího roku.
Zablokovat stavbu se snaží Polsko. Premiér Mateusz Morawiecki před týdnem uvedl, že "Nord Stream 2 porušuje princip diverzifikace, který tvoří jádro energetické bezpečnosti Evropské unie". Varšava se obává, že se tak zvýší závislost Evropy na Rusku. Výhrady vyjádřily kromě Polska i Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny.
Sama Ukrajina od Ruska poslední dva roky žádný plyn nekupovala v důsledku sporů s Moskvou, která v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Přes ukrajinské území nicméně prochází většina ruského plynu určeného pro evropské zákazníky. V minulosti měly spory mezi Moskvou a Kyjevem kolem dodávek plynu dopad i na tranzit této suroviny z Ruska do dalších evropských zemí. Ruské dodávky pokrývají více než třetinu spotřeby plynu v EU.
Související
Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce
Západ chce utajit pravdu o Nord Streamu, tvrdí Kreml. Požaduje vyšetřování
plynovod Nord Stream 2 , Sebastian Kurz , Vladimír Putin , plyn
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák