Merkelová zpět v sedle. Profesor prozradil, co čeká Evropu

NÁZOR - "Hora se zachvěla a porodila myš," cituje politolog Matthew Qvortrup úvodem svého komentáře pro server CNN slova římského básníka Horatia. Profesor z Coventry University připomíná, že ačkoliv Angela Merkelová nikdy latinu nestudovala, jelikož to v komunistickém Východním Německu nebylo považováno za užitečné, souhlas sociálních demokratů se vstupem do koalice s křesťanskými demokraty Merkelové znamená, že pět měsíců politických záchvěvů v Německu je konečně u konce.

Čas pro konsolidaci EU

Nejsilnější evropská země bude mít po další čtyři roky znovu stabilní vládu složenou ze středo-pravicové CDU-CSU Merkelové a středo-levicové SPD a zažehnala se možnost, že Evropa bude uvržena do obnoveného chaosu, uvádí politolog. Soudí, že s Merkelovou zpět "v sedle" nastává čas pro konsolidaci EU v intencích, na nichž se dohodla s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, což bude zahrnovat sladění daní pro firmy, rozpočtové investice a možná i zřízení evropského ministra financí.

Mimo Německo pak nejvíce bezprostředně pocítí dopad nové vlády Merkelové ve Velké Británii, jelikož Německo se od zářijových voleb přestalo zapojovat do debatě o brexitu, což se nyní změní, míní Qvortrup. Připomíná, že Merkelová byla prvním politikem, který varoval Británii, že v rámci dohody nemůže "vyzobat třešničky", a proto se jeví jako méně pravděpodobné, že Londýn dosáhne dohody s EU v duchu, který naznačila uplynulý pátek britská premiérka Theresa Mayová.

"Pochopitelně, německý byznys může ztratit o obchod se Spojeným královstvím, ale Merkelová věří, že krátkodobá bolest stojí za dlouhodobé zisky," vysvětluje expert. Zdůrazňuje, že dohoda, která Británii potrestá, má odradit ostatní země, aby následovaly příkladu Spojeného království, přičemž Merkelová uvažuje podobně jako v roce 2015, kdy EU uvalila sankce na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Putin tehdy věřil, že kancléřka blufuje, ale nebylo tomu tak, poukazuje profesor. Doplňuje, že sankce podpořil německý průmysl, což platí i v případě brexitu, a tak Merkelová za podpory SPD zřejmě zaujme podobně tvrdý postoj vůči Mayové.

Posílí rovněž proevropské francouzsko-německé spojenectví, domnívá se odborník. To podle něj bude znamenat, že Merkelová a Macron budou schopni zformovat společnou frontu proti Donaldu Trumpovi a kombinace jemné diplomacie Merkelové a Macronova siláctví zřejmě odvrátí vypuknutí otevřené obchodní války, protože Merkelová i Macron vědí, že Trump cílí především na domácí publikum a jeho výhružky - například nedávná slova o zavedení cel na evropské automobily - budou stěží realizovány.     

Cesta nebude hladká      

Pro Merkelovou však cesta nebude zcela hladká, očekává Qvortrup. Konstatuje, že kancléřka se silně spálila na uprchlické krizi v letech 2015 a 2016, kdy Německo přijalo téměř milion syrských běženců, avšak tato chyba se nebude opakovat, protože i koaliční smlouva v praxi zavádí limit na počet uprchlíků, kteří mohou do Německa přijít.

Toto opatření má na svědomí Horst Seehofer, přední bavorský pravicový politik, a může svým způsobem omezit popularitu krajně pravicové Alternativy pro Německo, která loni získala 13% hlasů, nyní je ve Spolkovém sněmu oficiálně v opozici, připomíná politolog. Dodává, že vnitřní fragmentace této strany vládu Merkelové ještě posílí.   

Velké výzvě bude čelit koaliční partner Merkelové, sociální demokraté, varuje profesor. Zdůrazňuje, že v předchozí vládě je Merkelová zcela zastínila, byť skutečnost, že strana nyní ovládá ministerstvo financí a ministerstvo zahraničí, jí dává alespoň trochu potřebného kreditu, což ale nemusí stačit, jelikož středo-levicové strany mají potíže v celé Evropě.

"Kdysi mocní socialisté téměř zmizeli ve Francii a Nizozemsku a jejich podpora se řítí dolů ve Španělsku a Itálii. To samé se nyní děje v Německu," píše politolog. Vysvětluje, že CDU si pod Merkelovou uzurpovala nejpopulárnější opatření sociálních demokratů, což bude pokračovat i za možné nástupkyně Merkelové, Annegret Krampové-Karrenbauerové.

Souhlasem s koaliční dohodou členové SPD možná jen oddálili nevyhnutelný úpadek své strany, protože se zdá, že další kapitolu Evropy budou psát centristé, nikoliv krajní pravice či tradiční sociální demokracie, domnívá se Qvotrup. Soudí, že forma se může lišit - středové strany inspirované Nizozemskem přijímají opatření omezující migraci, což snižuje volební ohrožení ze strany krajní pravice, zároveň však německá velká koalice i francouzská Macronova vláda zavádějí reformy pracovního trhu ve skandinávském duchu, zahrnující jeho pružnost a záchrannou sociální síť.  

"Je jedním z paradoxů dějin, že tato opatření kdysi hlásalo mnoho britských konzervativců, kteří hlasovali pro brexit," píše expert. Dodává, že nyní není nepředstavitelné, že v Británii se v blízké budoucnosti dostanou k moci labouristé Jeremyho Corbyna a povedou sociálnědemokratickou politiku starého střihu, zatímco zbytek Evropy přijme měkčí verzi thatcherismu.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

před 6 hodinami

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

před 7 hodinami

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 9 hodinami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 10 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 11 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 12 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 13 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 13 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 14 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 15 hodinami

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy